6 letů za mnou, 4 packy všude kolem

Červen byl konečně zase měsíc, kdy jsem měla přes 103hodin a naplno jsem se věnovala pouze lítání, hurá hurá hurá…

Letěla jsem do LA, ale byl to krátký pobyt a jak jsem předpokládala, prospala jsem celý den. Jetlag tam na mě prostě vždycky asi čeká!

Byl to můj první let v nových uniformách, takže jsme se museli povinně fotit a to i v LA na letišti.

 

V Pekingu jsem objevila fajn kavárnu, tak jsem tam vzala Lauru a Mariu. Mají tam super sendviče, dorty a kafe! Bohužel jsme již nestihly snídaně, ale vrátily jsme se tam během měsíce později i s Káťou na snídani. Bomba!

 

Dostala jsem let do New Yorku, za což jsem byla ráda, je tam prostě vždycky fajn. Na letu zpět jsem měla super cestujícího v business class – pejska. Tak jsem na něj celý let mluvila a smála se, jak kouká, co jeho páníčkovi zrovna nesu. Corgi se mi hrozně líbí, jsou to takové srandovní lišky :))

Po letu jsem byla celá natěšená – 16. června jsme si totiž šly s Laurou pro kocourka. Dlouho jsme o pořízení kočky uvažovaly a tak se tak konečně stalo. Já doma od narození měla vždy 2-3 kočky, takže byl pro mě nezvyk, nemít kolem sebe ani jednu. Kočky jsou prostě součást mého života, takže si je vždycky budu prosazovat! Seznamte se s panem Dobbym. Hned první noc se mnou spal až do rána v posteli, na písek byl již naučený, takže žádné takové neplechy se nekonaly…

Nyní je u nás skoro měsíc a už si pěkně zvykl (až moc!). Má své bláznivé divoké chvilky, neustále si s něčím hraje, běhá za námi, vyžaduje si pozornost. Jsem ráda, že jsme se tak rozhodly, když jsem v Pekingu sama, tak vlastně nejsem tak sama 🙂 Vychází nám to s Laurou celkem dobře, že se tu doma střídáme. Pokud náhodou ne, máme vedle v budově Mariu a Káťu, co vždy rády zajdou Dobbyho nakrmit a pomazlit ♥

    

Po dlouhé době jsme jely s Laurou do centra, omrknout obchody a zajít do italské restaurace Bottega. Vaří tam výborně, člověk si připlatí, ale stojí to za to! Navíc v Číně je celkově „normální“ jídlo v přepočtu na naše koruny dost drahé.

Užila jsem si po dlouhé době jeden crazy místní Shenzhen, no, už to zase dlouho nechci! I když mě to čeká teď v pátek, ale naštěstí jen Hangzhou. Kratší, pohodovější = přijatelnější 😀

Na chvilku doma

A pak mě čekaaaaaal…. let do Prahy, o který jsem si zažádala ♥ hurááá! Takže taková ta klasika – se ségrou dortík, doma s rodinou, kočky, kočky, rodina, kočky… A v neděli výlet do Prahy, kde jsem zašla na oběd s kamarádkou Deny a pak si užila po zbytek odpoledne ještě rodiče a mamky sestřenici 🙂 Zašli jsme na Petřín, kde jsem já ostuda byla poprvé. Bylo super užít si hlavně taky české pivo! Večer už jsem jela na hotel, měla sraz s posádkou a další den ráno mě čekalo brzké vstávání a let zpět do Pekingu (nejdřív na otočku do Bělehradu, ble..). Po příchodu domů mě vítal Dobby a než jsem ze sebe shodila uniformu, musela jsem se chvíli věnovat jemu ♥

   

V Pekingu otevřeli českou restauraci! Jmenuje se Vltava. Pivo mají Dalešice, ok, docela dobré. Tradičních českých jídel by ale fakt mohli mít více. Zašla jsem s Laurou, vyzkoušely jsme chlebíčky, zelňačku, tatarák a koleno. Pak jsem zašla s Káťou před týdnem a to byl gulášek a kachna.

V Pekingu jsem měla jen 2 dny a jela jsem do Tianjinu, odkud jsem měla další den let směr Vancouver. Na 3 dny, no paráda! Těšila jsem se jak blázen a o to víc, když jsem věděla, že za mnou z Toronta doletí Aleks. První den hned k večeru jsem nám zamluvila loď, kterou jsme si půjčili na 3 hoďky – jen pro nás! Byla to fakt sranda, objeli jsme místa, na která bychom se jen tak nepodívali. A pak ten západ slunce, no romantika jak blázen, haha 🙂 stálo to za to a Alekse to taky bavilo, má celkově dost rád vodu a lodě.

Druhý den jsme šli do Queen Elizabeth Park. Nádhera! Pak jídlo ve vietnamské restauraci, nákup dobrot na hotel a relax.

Poslední den na mě dolehl jetlag, takže plány se zrušily a jen tak jsme se poflakovali kolem hotelu. Ono to stejně nakonec bylo moc fajn, jen tak sami, bez lidí kolem ♥

V Pekingu jsem pak zase měla jen 2 dny a čekal mě zase jeden fajn let.. jo, zase Praha ♥ nějak mi zase vyšla žádost, no! A vůůůbec mi to tedy nevadilo 🙂 Navíc jsem letěla s Káťou, tak i přes 3,5h zpoždění to bylo fajn! A také jsem měla jako cestující Mariu, které zrovna začala dovolená a letěla domů. A doma, sobota oběd se ségrou, pak s neteří procházka k vápence za naším domem, grilování… Neděle návštěva bráchy v lese – mimochodem, nemá někdo zájem o koťátko? ♥ V neděli už zase večer do Prahy, kde jsem ještě stihla potkat bráchu se švagrovou. Spát a vstávat v 5h ráno a zase přes Bělehrad zpět.

 

Let zpět byl celkem ok, jen jsem doletěla šíleně unavená. Spala jsem od rána do odpoledne, pak zase večer a pak celou noc. A pak zase večer a teď alespoň píšu článek a brzy zase zalehnu, stejně tu mám už jednu hodinu ráno. Nevím, co to se mnou je, já po letu nikdy nespím tak moc a že by to stejně nebylo dost? Kdo ví ☺

Příští článek musím sepsat dříve, než zase až za měsíc. Fakt! Musím! Ono je tu pak nekonečno fotek 😀

Zítra, tedy ve čtvrtek odpoledne mám na bázi meeting kvůli speciálnímu letu, který mě čeká další týden. Už byl totiž asi zase moc dlouho klid a musí mi dát něco „extra“. O tom pak napíši více.

V pátek si tedy zaletím místní let a budu v Pekingu do nedělního brzkého rána, kdy přeletím do Changsha.

Mějte se zatím fajn fajn fajn ♥

Leave a Reply

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.