A zase „menší“ shrnutí

…o jednu licenci a pár nových destinací víc 🙂 opět zdravím!
V dubnu jsem zde na blog pouze sdílela odkaz na rozhovor, jinak jsem se vůbec neozvala… ale alespoň se hlásím často na facebooku s fotkami a krátkým infem, kam zrovna letím a tak, takže nemůžu říct, že bych to úplně flákala, hehe :))
Poslední článek jsem psala před letem do Manchesteru, který byl krátký, takže jsem se šla jen mrknout do Primarku, koupit své oblíbené sushi a jinak jsem odpočívala na hotelu. Stejnak ještě byla venku hrozná zima… no dobře, hrozná asi tak ne, ale já mrznu pořád 🙂
Po Manchesteru mě čekala zase jedna nová destinace – Melbourne! Odlet byl z Changsha, posádka byla hrozná. Fakt, vedoucí letu neustále hledala nějaké chyby apod., těšila jsem se, až přiletíme a nebudu ji muset dva dny vidět. Navíc to byl i můj první let oficiálně v business class od business inspekce, tak jsem se ještě trochu otrkávala… no, stane se, ne vždy se ta posádka povede Smějící se
Hotel v Melbourne máme opět na super místě, počasí bylo parádní…první den jsem vyrazila do Akvária, projít město, na vyhlídkovou věž, … opravdu jsem toho nachodila dost a večer jsem usnula jak nic.
Druhý den jsem ráno nebyla schopna vstát na snídani a to jsem měla v plánu vstát kolem 8. hodiny ranní, abych toho dost stihla… blablabla, vůbec, zkrátka bylo potřeba více spánku. Vyrazila jsem ven až po poledni a to do ZOO, přece jsem musela mrknout na klokany! Objednala jsem si i speciální vstupenku abych se k těmto mazlíkům dostala blíž :)) Byl to super zážitek, hned bych si jednoho odnesla domů.
Koncem března už jsem pak letěla pouze na otočku Shenzhen, kdy se mnou letěla Laura jako cestující a dále Kunming, oba lety jsem měla stejnou vedoucí, která byla naprosto klidná a neřešila blbosti, takže se mi dobře pracovalo a také kolega v business se mnou letěl oba lety, byl moc fajn, většinou jsou stejně chlapi v posádce lepší, jak ženský Smějící se
Duben jsem zahájila novou destinací – Paříž! Bylo super se tam po 8 letech vrátit… Let byl opět z Xianu, posádka v pohodě. Po příletu jsem se vůbec necítila unavená, takže už v 10h dopoledne jsem vyrazila ven. Kolegyně Korejky se ptaly, zda se k nim připojím, ale měly v plánu jít ven později… a to já bych do té doby usnula, takže jsem vyrazila sama. Ono je to pro mě stejnak nejlepší, podívám se, kam potřebuji a nemusím se nijak omezovat Smějící se Stihla jsem toho hodně – Louvre, Notre Dame, Eiffelovka… parádně jsem si to všecko prošla, později odpoledne jsem jela do nákupního centra poblíž hotelu nakoupit si nějaké mňamky (jako vždy) a pak už jsem se nemohla dočkat, až zalezu do postele.
Další den jsem ještě chtěla vidět baziliku Sacré-Cœur, Moulin Rouge a tak nějak mi to stačilo. Další den jsem si užila naposledy výbornou snídani a kolem oběda jsme vyrazili na letiště a frrrr zpět směr Čína, Xian. Na bázi v Xianu jsem stihla sprchu, hoďku spánku a letěla jsem zpět do Pekingu jako cestující…
Měla jsem asi tři celé dny do dalšího letu, takže docela fajn. S Laurou jsme vyrazily do parku a po procházce do nákupního centra Solana, kde je fakt mnoho obchodů, které známe z Evropy, takže se nám líbilo 🙂 zakončily jsme večer večeří, dortem a kávou a jely jsme zpět domů. Konečně se nám trochu sešly plánky a mohly jsme někam vyrazit. Aleks stejně někde lítal, tak mě měla Laura jen pro sebe, haha :))
A opět tu máme novou destinaci – Seattle! To byl pro mě zatím největší časový posun – 15hodin zpět do Pekingu… Taky to bylo docela znát. Po příletu jsem skoro celé odpoledne prospala, večer si jen objednala na hotel pizzu a spala jsem dál. Bohužel, vzbudila jsem se kolem 2. hodiny ranní a měla problém zabrat, od 5. hodiny ranní už jsem nespala vůbec. Jela jsem do města směr Columbia Center (nejvyšší mrakodrap v Seattlu a ve státě Washington), četla jsem, že je odtamtud opravdu super výhled. A já měla zrovna štěstí, většinou prý v Seattlu prší a není moc vidět okolo, ale na mě vyšlo sluníčko a bomba výhled na město, okolní hory,… Poté jsem se prošla městem k Public Market atd. a jela jsem do nákupáku poblíž hotelu na oběd a chtěla jsem si něco koupit. Byla jsem z toho časového posunu opravdu mimo, usínala jsem už zase později odpoledne… Jinak v Seattlu byla zzzzima, byla jsem ráda, že jsem měla svoji teplou šálu a kabát, brrrr.
Po letu jsem měla pár dní volno stejně s Aleksem, tak jsme spolu vyrazili na víkend do centra Pekingu – relax, procházka, sushi, pohoda na hotelu… Trošku vypadnout mimo byt a vidět nová místa.
Po víkendu, 17. dubna, nám začal výcvik na Boeing 787-800/900. Zařídila jsem, abychom ho měli s Aleksem spolu, byla to menší nuda a alespoň jsme měli několik dní stejný program. Výcvik byl 4 dny v Pekingu – teorie, skluz a poté jsme letěli do Šanghaje na simulátor, operace dveří apod. – zvládli jsme to!
Po letu jsem letěla opět mrknout Sydney – tentokrát jsem měla celé dva dny, paráda. První den po letu jsem spala až skoro do večera a pak jsem vyrazila k Opeře. Musím říct, že se mi líbila skoro víc za tmy, než za světla! Fajn atmosféra, příjemné počasí…
Druhý den jsem měla v plánu botanickou zahradu, kterou máme kousek od hotelu. Tam jsem si i dala oběd, prošla se kolem opět až k Opeře, poté se blížila bouřka, tak jsem si jen nakoupila něco dobrého a šla jsem na hotel odpočívat. Další den ráno jsem musela vstávat v 5h ráno, takže jsem chtěla i být trochu vyspalá.
Poslední den v dubnu jsem měla mít pohotovost… ale… dispečeři mi nedali pokoj a letěla jsem na otočku ranní Changsha (fuj). To nebyl konec ranních letů… hned první dva květnové dny… nejdříve zaučovací let na Boeing 787 – Nanchang a další den Chengdu – inspekčí let na Boeing 787. A oba ranní lety Zamračený Inspektorka byla přísná a chtěla toho vědět opravdu hodně, ale zvládla jsem to! Po dlouhé době jsem letěla v economy třídě, byl to nezvyk. A taky jsem zažila ty nejhorší turbulence.
Po těchto třech dnech ranních letů po Číně (které opravdu nenávidím) jsem to musela oslavit, otevřely jsme si doma s Laurou šampaňské a navečer vyrazily na víno a večeři, tam jsme potkali někoho z práce a byla to fajn akce. Další den jsem strávila s kocovinou, to už nebylo tak fajn Smějící se
4. května se vrátil Aleks z Tel Avivu, měli jsme na sebe asi jen 15 hodin a pak jsem letěla… domů!
Do Prahy jsem letěla poprvé v business class a navíc s jedinou českou létající kolegyní – Káťou 🙂 vedoucí nás nechala obě v business, což jsme nečekaly, většinou cizince rozdělí na business/economy…
V pátek jsem šla pomoci dopoledne k ségře s přípravami na odpolední oslavu, poté oběd s kamarádkou a ségrou, doma malinký odpočinek a čekala nás oslava. Vydržela jsem chvilku a pak přišla krize, začalo se mi chtít opravdu moc spát. Ale fakt moc :)) V sobotu jsem si jen zajela koupit nějakou kosmetiku a nové boty na přezutí do letadla, navštívil nás na oběd brácha s přítelkyní (budoucí švagrovou S vyplazeným jazykem)…
Myslela jsem si, že mi let do Prahy dali proto, aby mi udělali radost, ale… V neděli se v Praze konal maraton a Hainan Airlines je sponzor, měli jsme na Staromáku stánek a předávali jsme ceny. Potkali jsme kolegy z pražské kanceláře – opravdu jsou všichni fajn! Kéž bychom je měli tady v Pekingu Nevinný i když jsem musela vstávat v 5h ráno, byla to fajn akce.
Po maratonu jsem se jela na hotel převléci a jela jsem na Karlín, konečně jsem se měla vidět s kamarádkou Denčou z konzervatoře po 9 měsících! Zašly jsme do Peter´s Pub, mají tam výborné burgery.
A bylo tu pondělí a před 13.h. jsme už byli na letišti a čekal nás let zpět. Na letu jsme měli nějaké VIP v business class – například velvyslankyni z čínské ambasády v Praze, moc příjemná paní. Let trval pouze 8h a asi 30minut, odpočinek jsme měli něco přes hodinu a to bych stejně neusnula, tak jsem poprvé na letu nešla odpočívat a zůstala jsem v galley.
Bylo super letět s Káťou, doufám, že se nám to zase někdy povede!! Mrkající
Teď tu mám středu (vlastně už čtvrtek, je po jedné hodině ranní)… v pátek jdu na zdravotní kontrolu (musíme ji absolvovat každý rok), ale naštěstí to vychází i stejně Aleksovi, tak si užijeme čínskou nemocnici spolu. Později večer poletím jako cestující do Xianu a v neděli v 1h ráno směr Paříž. Docela se těším, hlavně na hotelovou snídani, v Paříži mi chutnala snad nejvíc Smějící se
tak se mějte famfárově, já se pokusím ozvat dříve, než za měsíc Líbající

Leave a Reply