6. květen – 2 roky od odletu do Číny

Speciální VIP let, po 3 měsících doma, focení, odlet do Haikou na obnovu víza…

Duben byl fajn. Na začátku měsíce jsem konečně měla možnost vidět zase Alekse v Torontu, hurá hurá.

Ach, ty naše snídaně ♥️

Dostala jsem speciální VIP let s rakouským panem prezidentem a jeho týmem. Všichni byli moc příjemní, dovezli jsme je do Haikou a o den později do Chengdu. V Haikou jsem měla den volna, užila jsem si alespoň na chvilku zase to typické vlhké vedro 😄

Jako odměnu za speciální lety a různé aktivity pro společnost jsem si mohla zažádat o let, tak samozřejmě to byla Praha! Doma jsem byla naposledy v lednu, takže po 3 měsících už to fakt chtělo.

Tak jsem si užila zase 3 dny s rodinou, kočičákama, pekli jsme buřty, grilovali, pohodička.

…tradiční káva a dortík se ségrou
 
…pečení buřtů s neteří Irčou a synovcem Fáfou
  
…pohoda v Pekingu s bábovkou od maminky 😄

Po návratu do Pekingu jsem další den měla pohovor, focení a natáčení, ohledně tváře společnosti. Ono je to pěkný, být na billboardech, v magazínech, ale taky to sežere dost volného času 😄

 

Zdravotní prohlídka mě čekala další den, naštěstí jsem v nemocnici strávila necelé 2,5hodiny, kdy jsem musela proběhnout různými vyšetřeními. Fakt se mi tam nechtělo, protože tenhle rok jsem šla sama a do jiné nemocnice, kde jsem to neznala. Naštěstí Laura šla pár dní předem a hezky mi vše nafotila, kam jít, co a jak, takže jsem pak šla na jisto. Taky je to nemocnice v Číně, no, co si budeme povídat, myslím, že můžeme být rádi za to, co máme v Čechách… Jasně, že jsou tu i lepší nemocnice, skvělý přístup, znalost angličtiny… ale taky si za to člověk zaplatí, ne málo.

Vyměnila jsem si let za Toronto, ale pohotovost předchozí den mi to zkazila a poslali mě do San José. Můj nejméně oblíbený let. Celou dobu jsem tam prospala, nebylo mi dobře a byla jsem dost unavená. Dřív jsem se cítila blbě, že nejdu ven, ale teď prostě odpočívám, když si o to tělo řekne a neřeším to.

Volno zpět v Pekingu – hahaha. Další den po příletu jsem byla model v nové uniformě na makeup školení. To mě baví, přijdu jak ospalá zombie a odejdu hezky nalíčená 😄 i když nechápu, proč se mi všichni makeup „umělci“ vždycky na focení snaží udělat větší rty tím, že rtěnku mám mimo rty a připadám si pak jak klaun. Tak jsem to dotyčnému řekla a musel to upravit.

Poté jsem natáčela jedno kratší video k výročí 25 let společnosti (jsme stejně starý!) a honem jela domů. Musela jsem si zabalit do Haikou, kam musíme každý rok, na obnovu víza. Balení nebylo jen tak, když nevíte, na jak dlouho budete pryč a musíte vzít s sebou i komplet uniformy. Lauru jsem neviděla přes tři týdny, měly jsme jinak plánky a taky byla pracovně 2 týdny v Boao (Hainan, Čína) na konferenci. Tak jsme balily spolu, byla to alespoň větší sranda, do Haikou nás naštěstí poslali společně.

Tento rok po dobu čekání na vízum zůstáváme v Haikou a „užíváme“ si lety po Číně maličkým letadlem B737. Pro mě je to prostě prcek, no! Navíc lety jako Haikou-Nancheng-Baotou-Nancheng-Haikou, 4 sektory. Takže 4x boarding cestujících, snaha pomoci jim nacpat milion zavazadel do omezeného prostoru v letadle, 4x servis, 8x bezpečnostní kontrola před vzletem / přistáním… navíc lidé, co asi nikdy neviděli cizince, neustále se mě snažili fotit, natáčet, což fakt nesnáším, takže jsem byla trochu vzteklá. Ok, možná se nechám vyfotit, když se mě někdo slušně zeptá.

O mém pobytu v Haikou napíšu samostatný článek, přece jen tu budu celkem přes dva týdny.

Čeká me tu i obnovovací výcvik na A330/B787, což jsem ráda, jinak bych možná schytala další parádní lety.

Článek píšu dnes, protože je 6.května a přesně před dvěma lety jsem odletěla do Číny. Vůbec toho nelituji, i když je to tu někdy na nervy. Zkušenost, zajímavá práce, naučilo mě to tu být trochu víc odolnější, přijímat snadněji změny. Poznala jsem tu fajn lidi, od kterých jsem se toho taky dost naučila a pomohou mi, když nemám zrovna nejlepší náladu. Laura je jak moje dvojče, jsme si v mnoha věcech hrozně podobný, máme stejné názory, líbí se nám stejné oblečení a obě jsme povahově podobné. Maria je úplně můj opak, ale i tak je to další člověk, díky kterýmu se to vše zvládá líp. Mám tu i Káťu, se kterou si občas alespoň mohu procvičit češtinu a na ní se mi líbí, jaký má pozitivní a optimistický přístup k práci, i když má taky dost akcí a speciálních letů, které jsou většinou fakt náročné.

…A Aleks… to je prostě můj Aleks. Měli jsme špatný období, vypadalo to na rozchod, ale evidentně bez sebe nějak být nechceme 😄 bude to brzy skoro rok, co je zpět v Torontu, kde zrovna začíná pokračování studia na univerzitě, není to snadné mít vztah na dálku, ale jen z toho důvodu to prostě nevzdám. Uvidíme, jak to s námi dopadne, věřím, že to zvládneme ♥ zdál se mi, že je naprosto jiný, než já, ale po čase vidím, jak moc máme věcí společných. Chybí mi tu, hodně. Cítím se s ním v bezpečí, pohodlně, je s ním sranda, obdivuji jeho znalosti a všeobecný přehled, mohu s ním být sama sebou a zkrátka jsem šťastná, že jsem měla šanci ho potkat.

Nevím, jak dlouho chci tuto práci dělat. Smlouvu mám na 3 roky, ale když si představím, že bych se měla za rok balit a skončit… no, myslím, že zůstanu déle. Strašně ty dva roky utekly a přijde mi to, že tu jsem chvilku! Chtěla bych se zlepšit v čínštině a být schopna normální konverzace, ale je to peklo 😩

Samozřejmě mi chybí rodina, je to těžký, vidět se jen třeba jednou za dva měsíce, ale dnešní možnosti to vše dělají jednodušší. Píšeme si každý den, občas videohovory, takže jsme neustále v kontaktu.

Jinak v letadlech je v magazínu článek o Praze / místech v ČR, co jsem pro společnost dala dohromady. Samozřejme vybrali jen něco, ale i tak je to docela hezká prezentace naší krásné země, no ne?!

Plus zase jedno moje foto. I když moje je jen hlava, já si nepamatuji, že bych se takhle fotila a navíc mi můj zadek a boky uniformu líp „vyplní“ 😄

    

To je pro dnešek vše. Brzy bude další článek jen o pobytu v Haikou.

Mějte krásnou neděli 😻

Spálená Irys, jarní dny v Pekingu, Londýn…

Tak abych tedy shrnula další březnové dny po návratu z ráje (Cairns)…
Další den ráno jsem byla objednaná k zubaři a hned poté k doktorovi, aby se podíval na mé spáleniny. Jela jsem v teplákách a pohodlných teplých bačkůrkách (jediná méně bolestivá možnost, navíc jsem se do žádných bot nevešla…). Dost se zhrozil, když to viděl. Tak prý spáleniny prvního a druhého stupně. Na nohách více puchýřů, oteklé jak blázen. Ruce taky oteklé, ale naštěstí žádné puchýře. Dal mi mastičky, obvazy, neschopenku 12.-15.března (měla jsem v tu dobu mít dva místní lety, samozřejmě jsem letět nemohla). Za tři dny jsem pak šla na kontrolu. První dny jsem trpěla jak blázen, bolelo vstát (jak se krev nahrnula do chodidel), natož pak chodit! Byla jsem ráda, když jsem nějak doskákala do kuchyně a na wc. Další den jsem na sebe byla pyšná, když jsem zvládla sprchu. Celé dny jsem ležela s nohama nahoře a mazala, mazala…

 

Čtvrtý den od návštěvy doktora jsem později odpoledne měla další návštěvu zubaře, pak jsme s Laurou a Mariou zašly na jídlo a omrknout nějaké obchody. Chůze už nebyla takový problém, zvolila jsem botky, do kterých jsem se vešla a byly pohodlné. Alespoň jsem měla příležitost ještě dodatečně koupit Lauře kytku k narozeninám, které měla začátkem března, ale oslavu s námi až 16. března (klasika, letuchy byly rozlítaný 😄). Těšila jsem se zase zpět domů, nohy mi pěkně otekly.

V pátek 16.3. jsme měli školení ohledně nebezpečného zboží na palubě (povinnost jednou za dva roky), to jsme zvládli během dopoledne. Domluvila jsem se v práci, abych mohla jít v něčem pohodlném (ostatní měli uniformu), protože nohy jsem ještě nechtěla mučit v silonkách a na podpatcích… Večer měla Laura oslavu, bylo nás pár a užily jsme si to!

Postupně jsem se loupala a loupala, všude byla moje kůže – hrůza! Na obličeji, na krku, ruce, záda, nohy… jak had. Celé to trvalo asi dva týdny. Nyní je kůže ještě někde citlivější, ale už je to skoro v pohodě.

Den po oslavě jsme relaxovaly a s Laurou jen zajely do Shiny Hills do Element Fresh (poslední dobou jsem tam docela často♥) na jídlo.

Pak nastal čas konečně zase začít pracovat! Takže směr Chongqing (letěla se mnou Maria, odkud pak letěla do Říma) – na letišti jsem potkala svoji kámošku na zdi, haha 🙋🏼‍♀️ večeře na hotelu, dají se tam ochutnat místní specialitky (brrrrr!!!).. ale i celkem normální jídlo. Odpočívala jsem v posteli, ve vaně s knížkou.

Další večer jsem letěla směr New York. Ale bohužel jen krátký pobyt. Dostala jsem se do postele kolem 3.hodiny ranní a spala až do večera dalšího dne. Nevím proč, ale byla jsem po letu dost unavená a ten časový posun tomu taky moc nepřidal. Šla jsem jen na večeři a pak zpět do postele na dvě hoďky, kdy jsem zase usnula… a to bylo všecko, co jsem v NY dělala. A letěla jsem zpět do Číny, do Chengdu.

Ráno jsem přistála a za hoďku a půl mě čekal let zpět do Pekingu (jako cestující, takže pohoda). V Pekingu jsem přistála dopoledne se super náladou, protože venku bylo nádherně, jaro! Jela jsem opět k zubaři (jsem tam jako doma). Zoubek dal zkrátka víc zabrat. Za odměnu jsem si zase zašla do Element Fresh – no aby ne, když je ve stejné budově, co zubař! To se nedá minout 🙂

Spala jsem pak jako zabitá a další den měly pro změnu Laura s Mariou naplánovanou nějakou prohlídku u doktora, takže jsem jela s nimi. Vlastně jsem jela i proto, abych zase mohla jít do Element Fresh 😀 Pak jsme šly společně do centra, omrknout obchody, něco málo utratit… no, znáte to.

A opět volný den, venku jaro, tak jsme nemohly zůstat doma a jely jsme do Shiny Hills. Jídlo už asi nemusím zmiňovat, že?

A huráááá, je čas zase lítat! Letěla jsem do Changsha..

…a další den směr Londýn! Měla jsem z tohoto letu radost, linka byla otevřena teprve 23.3. a já tam letěla druhý let, tedy 26.3. ♥ v Londýně jsem byla naposledy roku 2007, to už je docela pár let… Tak bylo fajn být zpět a zase si ta známá místa projít. Anglické snídaně byly taky skvělý. A jinak nedoporučuji The Shard, pokud je oblačno a deštivo… z výhledu budete mít pěkný… NIC 😄

Po návratu do Pekingu jsme se sešly i s Káťou (vzácný okamžik, čtyřem holkám se trochu shodoval plánek!) a jely do Shiny Hills.

Na poslední březnový den jsme s Laurou a Káťou (Maria už odletěla do Xianu / Paříže) měly v plánu park s kvetoucími stromy (je to nazvané Cherry blossom festival) kde jich ale vykvetlo zatím tak 20% – klasika Čína,… Kdybychom to věděly, tak asi vybereme kterýkoliv park a kvetoucích stromů si užijeme více 🙂 A nebudeme muset platit vstupné! Ale i tak to bylo fajn, zakončily jsme to sushi a zbytek dne jsem odpočívala.

Jinak mně vyšly 4 volné dny v řadě, už 3 byly zázrak… bez pohotovosti, prostě úplně VOLNO! Tak si to užívám, nepočítám, že by se to zase někdy opakovalo :)) V úterý směr Toronto. KONEČNĚ. Už se těším, na Alekse jednoho Kanadskýho! Snažila jsem se svoje poslední lety vyměnit, ale pořád mi to nevycházelo.  A teď mi ta oblíbená destinace sama přistála v plánku na další týden.

Dnes jsem většinu dne strávila psaním článků a hrozně mě to bavilo. Přeji všem fajn Velikonoce a ať k vám už taky přijde to krásný jaro, jako máme tady ♥

Cairns, Austrálie (7.-11. března)

O mém pobytu v Cairns jsem se rozhodla napsat samostatně, přeci jen to byly čtyři dny v ráji a mám dost fotek ?

O let jsem si zažádala, chtěla jsem se tam podívat a užít si teplo. V Pekingu byla tou dobou ještě zima. Navíc tam létáme Airbusem A330-200 a od té doby, co mám licenci na Boeing 787, tak dostávám z 85% destinace s B787.

Doletěla jsem do Shenzhenu a další den mě čekal let do Cairns. Posádka moc fajn, nebyla jsem sama cizinka, letěla se mnou kolegyně Olesya (Rusko). Předtím jsme se znaly jen od vidění, ale je to naprosto fajn holka. Hned od začátku jsme si sedly a pořád jsme měly o čem mluvit, jako bychom se znalý už dlouho.

Let byl v pohodě, cestující pouze v economy a bylo jich pár ? ideální let. Kratší (kolem 6-7hodin) a málo práce, krása ?

1.den

Přistáli jsme v ranních hodinách, dojeli na hotel, šla jsem dát sprchu a hurá na snídani. Nová destinace, takže jsem byla natěšená a nechtělo se mi moc odpočívat. S Olesyou jsme se domluvily, ze pojedeme na Fitzroy Island. On-line jsem koupila lístky na loď a vyrazily jsme. Počasí bylo chvilku slunce, chvilku menší přeháňky, ale žádná katastrofa. Bylo teplo, takže déšť byl i docela příjemný.

Šly jsme lesem a místy náročnou cestou (plnou ještěrek různých velikostí a hadů) na Nudey Beach (název nemá nic společného s nudistickou pláží ?). Žádní lidé, klídek, krásná příroda, moře, vlny, prostě ráj ?! Já jsem spíš poletovala kolem, fotila, Olesya se natáhla na kámen a odpočívala. Pak už byl zase čas vydat se na cestu k lodi a jet zpět.

Na hotelu chvilka a šly jsme s posádkou na jídlo. Nikdy jsem s posádkou nešla, protože v zahraničí mimo Čínu fakt nemusím jíst čínské jídlo. Ale byla jsem zvědavá, tak jsme s Olesyou šly (poprvé a naposledy ?). Snažila jsem se vybrat něco nepálivého, byl i losos, tak ok. Posádka měla i humra, ale toho jsem se ani nedotkla. Ještě se trochu hýbal, i když už měl tělo na dva kusy ?

Cestou jsme omrkly obchůdky, noční market, zmrzlina… Byla tam velká spousta netopýrů, přes den jsme je tam viděli viset a večer začali ožívat.Bylo to trochu jako z hororu! …a hurá spát, další den nás čekalo vstávání celkem brzy ?

2.den

Zarezervovala jsem nám výlet (doporučuji Bookme nebo GetYourGuide) – konkrétně tento, vyrazily jsme v 7,30hod ráno po božíííí ♥ snídani…navštívily jsme Lake Eacham (u jezera jsme měli kafe a muffiny), Hypipamee Crater, Dinner Falls (po těchto vodopádech oběd v přírodě), Millaa Millaa Falls a Curtain Fig Tree. Bohužel, celý den lilo jako z konve, takže na koupání u vodopádů to nebylo. Cestou jsem si pořídila pláštěnku, byla jsem stejně celá promáčená. Vodopády a řeka byly rozvodněné, takže voda vypadala dost špinavě, ale i tak jsem ráda, že jsme na výlet jely! Průvodce / řidič byl super srandovní chlápek, ostatní účastníci také fajn, jen to počasí, no…

Po výletu opět noční market, wafle, mňamka.

3. den

Na další den jsme nic v plánu neměly, byly jsme docela vyřízené po předchozím dni a navíc předpověď počasí na celý den byla… no, upršená! Vyrazily jsme do Cairns ZOOM, podívat se na koalu ♥ pak jsme skončily v obchoďáku (tam neprší, haha) a trochu si nakoupily. Taky nějaké to jídlo, mňamky večer na marketu a to bylo všechno.

4. den

Předpověď počasí vypadala slibně. Jely jsme na další ostrov – Green island. Malinkatý ostrov! Bohužel jsem si z toho výletu dovezla památku na pár týdnů – spáleniny 1. a 2. stupně. Kdo by řekl, že se spálím i ve stínu a že slunce má v Austrálii sílu jako blázen a rozhodně by to chtělo opalovák s faktorem 50+. Už brzy ráno na lodi slunce pálilo, ale do toho fakt hodně foukalo, tak nám to vůbec nepřišlo. Ostrov jsme si obešly, pak se usídlily na pláži, užily šnorchlování, pohodu pod slunečníkem. Byli tam neskutečně drzí ptáci, kradli mi chipsy i za letu!

Na lodi z ostrova mi bylo trochu blbě, na hotelu jsem ležela, večer jen zašla pro jídlo a magnetky. Všimla jsem si, že mám nějak nateklé nohy. Další den na letu zpět jsem trpěla (uniforma- silonky, lodičky, pracovní boty…), ledovala jsem, prostě blbý, bolelo stát, chodit, brrr. Pak jsme čekaly na let do Pekingu jako cestující a bylo to ještě horší. Nohy jsem měla rudý, oteklý víc a byl problém mít na sobě boty. Ale tak nějak jsem se dostala domů. Všimla jsem si, že se mi udělaly i puchýře, přemýšlela jsem o pohotovosti, ale o půlnoci jsem v tom stavu nikam sama moc nechtěla. Nejhůř na tom byly tedy nohy a ruce, jinak jsem byla spálená celá, ale to ještě šlo vydržet.

To je vše z CAIRNS ♥ jak to se mnou zdravotně vypadalo další dny, to napíši v dalším článku

Brusel, Gent, trápení se zuby, LA, ale již dnes v noci směr nová destinace!

Naposledy jsem se ozvala někdy kolem 12. února…

Na Valentýna mi na pohotovost dali nejkratší možný let Peking – Hohhot (jo, je to jak chobot ?), let cca 45min tam a to stejné zpět, servis se v business class ani pomalu nedá stihnout, člověk sotva vstane a hned si zase musí sedat na přistání. Ale měla jsem fajn vedoucí letu, se kterou jsem už předtím letěla a taky kolegyni v business class, tak samozřejmě chtěly fotky se světlovlasou cizinkou ?

Pak jsem měla tři dny v Bruselu, těšila jsem se, protože jsem tam byla naposled někdy před rokem. Lítáme tam i B787 ze Šanghaje, chytila jsem dlouhý pobyt, bomba! Jenže už asi 3 dny před tímto letem jsem začala mít problémy se zubem. Nevěděla jsem ale se kterým, bolela mě celá pravá strana, nahoře i dole. Nějak jsem to zachraňovala prášky, které ale nakonec moc nezabíraly… a když mě jedno odpoledne v Bruselu v metru cestou do města zase chytla bolest jako kráva (pardon!), tak jsem na mapě našla nejbližšího zubaře a šla. Vzal mě, provizorně mi spravil sedmičku vpravo nahoře, od které jsem byla přesvědčena, že bolest pochází, zaplatila jsem 133,5Euro a jela zpět na hotel. Bohužel bolest nepřestala a až další den jsem zjistila, že bolest je od pětky vpravo dole ? naštěstí se to lehce zklidnilo.

Alespoň den před odletem jsem se jela podívat do Gentu, Brusel jsem si prošla trochu den předem a navíc to tam znám už z mých letů před rokem, chtěla jsem vidět něco nového. Navíc to vlakem není tak daleko, svítilo slunce (i když byla fuuuj zima) a já se potřebovala po trpění v posteli se zubem trochu provětrat.

Je to nádherný město, prošla jsem pár památek, které mi mapy označily, že stojí za návštěvu. Připadala jsem si, jak kdybych se vrátila několik století zpět, všechny ty budovy a katedrály a mosty a … no, fakt krása!!

 

 

Večer jsem šla omrknout bazén, který v hotelu naposledy, co jsem tam byla, ještě nebyl, pak jsem se dokopala jít něco sníst, když se zub zase trochu zklidnil, zabalila jsem si kufry a šla jsem spát, ráno nastal čas frčet zpět do Šanghaje a pak do Pekingu jako cestující.

Na další den po příletu mě čekala návštěva zubaře, chtěla jsem to co nejdříve vyřešit. Čištění kanálků… fajn, přežila jsem. Šla jsem s Mariou, ta taky vyřizovala nějaké své zdravotní problémy, s napůl umrtvenou pusou a kousáním na levé straně jsem se poprala s mňamkou v Element Fresh a jely jsme zase domů.

 

Letěla jsem do Chongqingu jako cestující a užila si fajn výhled z mého oblíbeného hotelu (vana!?). 

Odtamtud pak do Los Angeles, ale absolutně jsem nevylezla z hotelu, prospala jsem celý den. Nespala jsem samozřejmě v noci, klasika, začala jsem usínat pořádně až ráno. Nojo, 16hodinový rozdíl, paráda 🙂

 

Jakmile jsem byla zpět v Pekingu, čekalo mě poslední únorový den opět rande s paní zubařkou. Zub uvnitř čistila a tentokrát mi ho provizorně uzavřela, což byl asi blbý nápad. Hned další den mě to začlo bolet nějak víc, jenže jsem pak měla dva dny místní lety…

(Haha, kdo by to byl řekl, že ta spokojeně usmívající se letucha trpí bolestí ?)

Objednaná na 3. návštěvu jsem byla na pondělí 5.března… v neděli jsem byla celý den v posteli a potichu si trpěla s ledem na tváři. Byla jsem ráda, že jsem si alespoň vyžehlila uniformu a zabalila kufry na další let. Měla jsem radost, jak jsem poslední dny nebyla líná chystat si večeře a barevné snídaně a pak mi to zkazí PITOMEJ zub, že jsem ani nebyla schopna snídani dojíst (šnečí tempo, opatrně, pouze levá strana, hlavně se jakkoliv nedotknout pětky vpravo dole). ?

 

Jo! A v neděli jsem si ještě k tomu nasekla vnitřní stranu spodního rtu. Chtěla jsem si vzít knížku z poličky u postele, před kterou byla čtečka. No a čtečce se to nelíbilo a nějak vyletěla a dopadla mi přímo na čumák :)) fajn den, opravdu!

Teď v pondělí v 9h ráno mě čekala má 3.návštěva zubařky. Plánovala zub dočistit a uzavřít. Jenže jsem ji říkala, jak to bolí pod zubem a ona byla překvapena, že tohle se jí ještě nestalo. Hmm. Tak odstranila provizorní výplň a čistila ho, že tam mám zánět (překvapivě!) a jak ten zub byl uzavřen,… no, bomba. Tak mám v zubu zase kus vaty a musím vydržet do další návštěvy příští pondělí. Chtěla, abych přišla tuto středu, ale bohužel, konečně mi vyšla žádost o jeden moc fajn let ? Po návštěvě jsem se snažila dospat brzké vstávání a hodinku, co jsem byla vzhůru od 4h ráno kvůli bolesti… ale spánek nic moc a pak mě vzbudilo klepání na dveře, přišel mi balíček od Lush ?

Lush jsem si dost oblíbila a vždy jsem zkoušela jen bomby a čistící masky, vyhovovaly mi a potřebovala jsem vyzkoušet víc těchto super cruelty-free produktů. ??‍♀️ Tak mi to aspoň trochu zvedlo náladu.

Odpoledne jsem nahodila uniformu a letěla Peking-Shenzhen. Ale už ne zpátky! Mám tu cca 24h v hotelu, odkud dnes pozdě večer letím jednu z našich novějších destinací… CAIRNS ♥️ přiletím ve středu ráno a odletím zase až v neděli, no není to dobrý? Hodně dobrý! Snad mi vyjde počasí a bude hezky. A když ne, i tak si to užiju.

V Shenzhenu se chystám na teplejší počasí…

Austrálie už mi chyběla, naposledy jsem si užila Sydney a Melbourne asi taky minulý rok v březnu.

Jen doufám, že zub bude v pohodě. Cítím na tváři, že tam vevnitř něco je, bolí to, když si sáhnu na místo pod zubem na čelisti (asi nejsem nejlepší na popisování, ale asi víte, co myslím, né?!?)… Nechci strávit dny v Cairns v hotelovém pokoji s bolestí. Musi to být prostě dobrý, musí!!!

Jinak tenhle „hotel“ je snad nejhorší. Od ráno tu něco vrtají a jsou neskutečně hluční. Ale to mi vadí všeobecně v Číně všude, uklízečky na sebe pokřikují, nezáleží na tom, zda je brzy ráno, nebo noc… nechápu. Tak jsem si ráno zacpala uši špunty a snažila se spát trochu víc, ale nějak mi to nešlo. Teď se jen tak povaluji před letem a užívám si relax, než bude čas nahodit uniformu a makeup. Samozřejmě mám v uších sluchátka s hlasitou hudbou, abych neslyšela vřískající dohadující se Číňany…

A let bude super – v business class nikdo, v economy pouze cca 35 cestujících ? jak je to nová linka, tak se to asi ještě tolik „neprofláklo“… – no, jedině dobře pro mě! Ale i tak je to krátký let, jen cca 7hodin, strašně se těším do Cairns, už ať tam jsem!!!

S Laurou jsem se docela dlouho neviděla, v Pekingu jsme se minuly a pak letěla domů na pár dní na narozeniny, přiletěla zpět dnes v poledne a já odletěla včera večer. Tak se těším, až se potkáme a budeme mít šanci trochu oslavit její narozky.

Tak faaaajn úterý, ať už hlavně přijde brzy to jaro, jó?! Chci už nosit tenisky a sáčka, topy a šaty a tak :))

Pac ?

A další týden je fuč ??‍♀️

… no, letí to.

Naposledy jsem psala po svém místním letu na B737 (nikdy víc, prosím), další den mě čekala pohotovost, ale nikdo mě z tepla domova na let nevytáhl, díky moc, dispečinku!

V sobotu jsem měla letět v 8,15h ráno Shenzhen, vzbudila jsem se v 5,10h ráno, chvilku před zvoněním budíku a našla jsem na mobilu zprávu, že let byl zrušen a místo toho mám pohotovost na bázi. Tak jsem si začala balit kufry, uniformy, kdyby mi náhodou dali let… ale o pár minut později

 

Psal mi náš supervisor, zda bych letěla další týden do New Yorku, že potřebují někoho na akci

jsem si zkontrolovala svoji aplikaci v mobilu a pohotovost mi změnili na normální, tedy domácí. Takže pohoda, mohla jsem si zalézt zpět do postele a doufat, že mi stejně nikdo volat nebude. Odpoledne jsem si zašla do posilovny, kterou máme v přízemí budovy, kde bydlíme, zkrátka celkem normální den.

 

v HNA Group headquarters v centru NY. Tak jsem souhlasila, aby ne, jednalo se o ten dlouhý pobyt, 3 noci, byla bych pako, kdybych odmítla!

V neděli jsem měla volno a s Káťou jsme se domluvily, že půjdeme na akrobatickou show. Užila jsem si po dlouhé době cestu metrem, pak jsme měly čas na kafe a přesunuly jsme se do divadla „Jinsha theatre“. Většinu času jsme zíraly s pusou dokořán, fakt klobouk dolů!

 

 

 

 

 

 

 

 

Pouze jsme byly zklamané z chování návštěvníků, nechápu, někdo přijde pozdě a ještě ruší, mluví nahlas a očekává, že snad sežene super místa vpředu, i když přišel 15min po začátku představení. Na pěst! Poté na konci akce se všichni účinkující přicházeli postupně uklonit a netrpěliví Číňané už honem pospíchali ze sálu, no opět jsem rozdávala nenávistné pohledy ? fakt žádné slušné chování…

Po akci jsme si chtěly jet dát qingbuliang (tradiční dezert z ostrova Hainan, ňam), ale bohužel, místo bylo zrušeno, tak jsme skončily na sushi ? pak ještě v supermarketu, koupila jsem Kátě něco malého k narozkám, které měla další den. Její oslavy jsem se večer zúčastnit nemohla, protože jsem musela letět jako cestující odpoledne do Chengdu, odkud mě čekal v úterý let do New Yorku.

 

Na letu jsem byla v business class i s Natachou z naši skupiny na výcvik, takže jsem byla ráda. A ještě radši, když jsem zjistila, že v business class jsou jen 2 cestující ? tak jsme za pár minut dokončily servis a šly jsme pomoci do economy class, abychom skončili rychleji a měli tak všichni z posádky fajn dlouhý odpočinek ?

Po příjezdu na hotel za mnou dorazil i Aleks, jak jinak ?? první den jsem byla docela rozbitá z časového posunu a většinu dne jsem prospala. Večer jsme měli „rande“, hezké oblečení, večeře, víno, bylo to moc fajn!

  

Druhý den jsme ráno jeli do centra do kočičí kavárny Koneko na pozdní snídani, jsem ráda, že Aleks toleruje moji úchylku na kočky ?? dala jsem si wafle s nutellou, pohladila si pár chlupáčů a museli jsme jet zpět na Long Beach na hotel.

  

  

Potřebovala jsem se totiž nachystat na tu akci v centru, uniforma, vlasy atd. a jela jsem se dvěma kolegy zpět do centra, konkrétně na Park Avenue, mrakodrap společnosti HNA Group, 40.patro ? byla to menší oslava čínského nového roku, já měla za úkol rozdávat welcome drinky, což mi dalo trochu zabrat, protože tác s panáky 52% čínského tradičního alkoholu mi stačilo jen držet a cítit, ble ??‍♀️ já nechápu, že to mohou pít, tak silný?! ?

  

Před půl 11 večer jsem dorazila zpět na hotel a nemohla jsem se dočkat postele.

Třetí den byl opět takový líný, hlavně jsem chtěla nabrat energii na noční let zpět do Číny. Odpoledne jsme si jen zašli do japonské restaurace pro nudlovou polévku a do Starbucks pro kafe. Aleks vyrazil na letiště v 18h, odkud letěl zpět do Toronta. Já se snažila ještě trochu před letem spát, ale na hotelu si asi skupinka děti hrála na schovku, nebo nevím na co, každopádně lítali po chodbě a dělali hrozný hluk ? takže jsem na let šla taková rozlámaná…

Na letu zpět jsme měli naštěstí více cestujících v business class, tak jsem alespoň měla šanci se trochu probrat. Před 6h ráno jsme přistáli v Chongqingu, v mém oblíbeném hotelu mě čekal fajn spánek, dlouhý relax ve vaně, zkrátka taková regenerace ?

Večer jsem letěla zpět do Pekingu jako cestující a dorazila jsem domů někdy kolem půl 1 ráno, pokecaly jsme s Laurou, která se stejný večer vrátila z Chicaga.

Dneska je pondělí, většina z vás asi zahájila pracovní týden, ale pro mě nastaly 2 volné dny ? máme takový domácí den, vyprat uniformy, za chvíli by měla dorazit i Maria, tak se zase sejdeme ?‍♀️

Ve středu mám pohotovost a ve čtvrtek bych měla letět do Šanghaje jako cestující, v noci na pátek pak do Bruselu na 3dny – ale uvidíme, možná si vyměním let, abych s Laurou letěla do Říma, nebo mi to celý rozbije středeční pohotovost ? ono se nedá nic moc plánovat, člověk nikdy pořádně neví, co mu nakonec „přistane“ v plánku ?

❤ Mějte fajn týden ❤

O dva dny později…

… o jednu kérku víc, o trochu energie míň ??‍♀️

Poslední článek jsem tedy psala z tetovacího studia, byla jsem tam cca 5hodin, takže jsem na to měla dost času, aspoň jsem se u toho trochu zabavila a lépe mi to uteklo ?

Motiv jsem měla vybraný hrozně dlouho, obrázek mám v počítači už asi od roku 2008 a konečně jsem si ho nechala zvěčnit. Mám z toho velkou radost (narozdíl od mé maminky – ahoooj mami ??‍♀️) a má to pro mě význam, no, snad už dám pokoj alespoň na pár let…? ?

Mám to na pravém stehně, takže jak je to pod uniformou, je to v pohodě :))

Včera jsem měla volno a strávila jsem ho převážně v posteli, byla jsem ospalá a celkově taková chcíplá, nebylo mi nejlíp.

Dnes jsem měla po veeeeelmi dlouhé době let na Boeingu 737, kterým naštěstí běžně nelétám, ale musela jsem si obnovit licenci. Naposledy jsem tím letěla v září 2016, to to letí…

Byl to let Peking-Urumqi a zpět, jeden z těch nejdelších místních letů, posádka byla fajn. Vedoucí letu se mě ale na nic neptala a inspekcí jsem tedy prošla bezbolestně ? stejně si už toho moc nepamatuji, haha…

Letěla jsem do pěkný zimy, brrrr!

Nevím proč, ale všichni říkají, že cestující na B737 jsou horší, no…je to tak ? Přišli mi dnes, jak kdyby zase viděli cizince poprvé, snažili si mě fotit, zírali na mě jak na blázna… klasika ?

Kolega se se mnou vyfotil po letu, protože asi taky moc s cizinci nelétá ?

Už se těším do velkého letadla, cítím se v něm i bezpečněji, tímhle letadlem to hrozně hází ? a samozřejmě i preferuji pracovat v business class, nějak mi to sedí víc…

Zítra mám pohotovost, ale mám to omezený, jelikož jsem přistála ve 22,30h večer a v sobotu letím v 8,15h ráno, tak by mi mohli dát let jen mezi 10,30h ráno a 20,15h večer (aby mi vycházel povinný odpočinek před/po místním letu). Tak snad mi dají pokoj a nechají mě doma ?

Docela mě i tenhle let unavil, takže počítám, že dneska usnu bez problému 🙂

Mějte fajn zbytek čtvrtečního dne (já už mám pátek) ☺

? ahoooj