Přes 3 roky v Číně!

… obnova víza a retraining v Haikou, po 4 měsících doma, povinná každoroční zdravotní prohlídka, výcvik na Airbus 350, po 2 letech v Sydney, brýle & čočky, do toho občas nějaké to Toronto, pohoda doma s kocourem, nebo na jídlo s holkama = běžný život letuchy za poslední měsíc a půl 😀

V dubnu jsme si tedy užily tropické Haikou na 15dní. Čekala nás obnova víza a šikovně jsme si v tu dobu naplánovaly retraining. Alespoň jsme nedostaly tolik letů! Lety z Haikou jsou převážně na B737 a mnohdy třeba 4 sektory, to se člověk proletí. A občas trochu nechápe mentalitu místních lidí, haha 😀 Hned první den jsme tedy jely na policejní stanici vyřizovat a pak jsme si užily hotel Sheraton, vzpomínky na výcvik v roce 2016! Nesměla tedy chybět má povinná fotka do sbírky…

Retraining jsme měly celkem 3 dny a to na B737/A330/B787. Bylo toho dost. I zdravověda a nouzové přistání na vodu, evakuace, testy z teorie, hašení. Naštěstí jsme to zvládly bez problému a mohly si tak užít nějaké ty volné dny u bazénu. A nebo sushi či tradiční hainan dezert ♥ Nebojte, lety jsme taky nakonec dostaly a já jeden letěla jako galley letucha, protože mě v systému konečně povýšili, ale na B737 to je dost na pohodu. Člověk se nemusí nervovat v economy class a má max. 8 cestujících v business. Paráda.

Po návratu z Haikou jsem hned další den letěla Toronto, vyměnila jsem si úspěšně let. S Laurou jsem se potkala i na bázi a huráááá za Aleksem. Viděli jsme se tentokrát i s jeho rodiči, kteří se na otočku stavili v Torontu, tak to bylo fajn setkání.  Po letu volno, tak jsme s holkama jely na motokáry a jídlo, klasika. Objevily jsme fajn italskou restauraci, kde to konečně není předražené a navíc výborně vaří ♥

Doma doma

Po 4 měsících jsem se konečně dostala do ČR! Můžu si teď zažádat jednou měsíčně o Prahu / Vídeň, hurá hurá skoro po 3 letech je to rozumný řešení. Tak jsem konečně viděla náš nový přírustek do rodiny a jinak to proběhlo jako vždy = rodinná setkání, trochu nákupy, kocouři a rychle to uteklo. Bylo zvláštní, že let zpět do Pekingu byl 6. května, což bylo přesně 3 roky (6. května 2016) od mého odletu do Číny. Takže trošku nostalgie…

A350

Byla jsem mezi „šťastlivci“ a dostala výcvik na další typ letadla. Airbus 350. Máme jich zatím jen pár, některé létají Boston a brzy bude tento typ létat i Toronto. Nevýhoda je, že se tam vejde více cestujících = více práce, haha 😀 Výcvik byl v Pekingu a pak jsem se proletěla na den do Haikou. Čeká mě jen ještě zaučovací let a pak inspekce a mám tedy další licenci. Člověk už z toho má trochu bordel v hlavě, každé letadlo jiné, včetně dveří a nouzových postupů a vybavení, ale co, to dám!

Jinak jsem si zase užila povinnou prohlídku v nemocnici. Jak já tohle období nemám ráda! Výcviky a víza a doktoři = duben / květen, každý rok. Ble. Na očním mi paní doktorka řekla, že mi bohužel do mého průkazu napíše, že bych měla nosit brýle. Jo, mám občas problém zaostřit na dálku, něco přečíst, ale že by to bylo tak blbý?! Ale čekala jsem, až průkaz bude hotový a zda to tam fakt bude napsaný.

学习汉字

Objednala jsem si materiály na studium čínštiny, protože dobrý den, změny ve společnosti. Do února 2020 musím splnit zkoušku z vyššího levelu čínštiny, než mám teď, abych si mohla udržet povýšení. Chci to zkusit, nejen kvůli práci, ono se to může hodit i do budoucna. Tento level již obsahuje orientaci ve znacích včetně psaní, ajajaj. Ale Dobby mi s tím prý pomůže…

Sydney

Měla jsem pak docela kliku, v plánku jsem měla 3 místní lety (fuj) a vyměnila jsem si je za 3 dny v Sydney! Po dvou letech jsem se tam tak mohla zase podívat. Od té doby, co mám licenci na B787, se totiž jen tak neproletím A330. Pouze pokud si o let zažádám / dostanu místní let. A Sydney létá pouze A330. Tak jsem měla radost ☺ Bohužel: první den jsem spala celý den. Druhý den mi bylo tak blbě! Ráno jsem dokonce zvracela (asi kebab předchozí den…). Ale třetí den – zpět mezi živými. Nechtěla jsem do města, tam jsem již párkrát byla. Jela jsem do Kamay Botany Bay National Park. To byla nádhera. Minimum lidí, nikde nikdo, jen vlny, útesy, příjemné počasí, ptáci a klid.

Brejlounek

Dostal se mi do rukou nový zdravotní průkaz – a sakra! Na let musím nosit kontaktní čočky + mít s sebou náhradní brýle (klasické, zlaté obroučky, nic co by odpovídalo mému věku :-D). A tak jsem si musela vše pořídit během dvou dní volna v Pekingu. Vyšilovala jsem, lehce. Nakonec to dopadlo na jedničku a já sehnala i brýle na normální nošení a tyjo, já vidím lépe! Všechno je to najednou perfektně zaostřené! Zázrak! 😀 Na čočky si ještě zvykám. První let s čočkami… no, vyndala jsem si je, hned jak jsem měla chvilku času v letadle. Chce to víc času na seznamování. Dnes jsem je nosila cvičně doma a oči to zvládly!

Jelikož jsem expert na výměny letů, z mého San Jose v plánku bylo Toronto. Aby ne, vždyť jsem potřebovala i více hodin a taky, no, ten jeden Kanaďan… ♥ však víte. Let to byl super tam i zpět, protože jak je fajn posádka, i plná business class je hračka. Kuřecí křidýlka a pivo s Aleksem k tomu = všecko dobrý.

Nyní mám v Pekingu jen tak tak povinných 48h odpočinek a zítra večer letím jako cestující do Shenzenu, odkud mě čeká další den v noci Brusel. Sice jen na den, ale ještě naháním hodiny na květen 😀 Po návratu mě konečně čeká zaučovací let na A350, tak jsem na to zvědavá.

Pac! ♥

1 Comment

  1. Eva Šarbortová 29/05/2019 at 17:11

    Z které planety je psán Tvůj blog? Ale to je spíš ta čtyřicetiletá ruská okupace, která navíc potlačila moje přání naučit se cizí jazyk. Takže Ty jsi povýšila a já si neumím přeložit jak se tomu říká v češtině, jen mi došlo, že nebudeš muset obsluhovat tolik cestujících. Pokoušela jsem se reagovat na facebooku, ale pak najednou nevím proč to zmizelo, neumím s tím zacházet a tak to taky nemám ráda. Brýle Ti sluší a Tvoje první fotka v ledových vodopádech – hodila byses Andersonovi do jeho pohádek . Dobbyho jsi zřejmě vyrušila při hygieně .Zdravím Tebe i jeho.

Leave a Reply

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..