Vánoce? Takové zamyšlení…

Dnes je středa, po jedenácté hodině večer, jsem na hotelu v Šanghaji a dochází mi, že Vánoce jsou tu už za 4 dny. Neuteklo to zase nějak moc rychle?

Práce letušky vypadá hrozně skvěle, člověk pořád někde cestuje a ještě za to dostává výplatu. Na každém letu potká spousty různých lidí, jak v posádce, tak i jako cestující. No, právě. Neexistují pro nás svátky, víkendy, musíme být k dispozici pořád.

Poslední dny mi došlo, že jsem vlastně posledních pár dní v Pekingu strávila sama doma. Holky někde lítaly a já si užívala klid, teplo pod dekou s knížkou v ruce. Ven jsem vyšla pouze jednou a to proto, abych si v přízemí výzvedla balík a vynesla odpadky. Jak pořád někde lítám a musím mít kufry neustále sbalené na let, moc si užívám tu pohodu, nikam nemuset a nikoho nevidět! Jasně, že ráda trávím čas s holkama atd, někam zajít, sejít se, vykecávat, pohoda. Ale jsem mezi „svými“ a to se nepočítá ?

Štědrý den strávím v letadle. S cizími lidmi, převážně s těmi, kteří Vánoce jako takové nemají a tím pádem jim je to ukradený. Ale vlastně mi to nevadí, protože si ten Štědrý den udělám jindy. Nejde mi o datum. Nejde mi o dárky. V Bostonu se opět uvidím s Aleksem, 2 dny. Začátkem prosince jsem byla doma. S holkama si to oslavíme, až se všechny tři sejdeme v Pekingu, možná ke konci měsíce. To jsou pro mě Vánoce!

Mám zkrátka takovou práci, kde musím fungovat pořád. Smát se, i když mi je smutno. Být příjemná, i když jsem se kvůli posunu času nevyspala a nemám náladu. Spolupracovat s kolegy, kteří mi třeba nesednou a nejradši bych je poslala do háje. Snažit se za každé situace, aby byli cestující (hlavně v business class) spokojeni.

Nepřijde mi to tedy, že budou Vánoce, tenhle rok vůbec ne. Minulý rok jsem měla volno a Štědrý den jsem si mohla oslavit s Aleksem v Pekingu. Tenhle rok je to jinak. Doletím domů z Bostonu 25.prosince kolem druhé hodiny ranní a je po Štědrém dni!

Proto se nedivte, že jsme si zdobily stromek tak brzy… musíme si ho užít alespoň ty dny kolem Vánoc 🙂  Cukroví od mamky, které mi s sebou dala, když jsem měla let do Prahy, už je také z 90% snědené – ke snídani se hodilo.

Nejde tedy o datum. Chce to jen brát trochu jinak a na všem se snažit najít něco pozitivního.

Když jsem byla ve Vegas, šla jsem si do obchoďáku pro jídlo. Všechny obchody lákaly na super akce, slevy, výhodně zakoupené dárky pod stromeček pro své nejbližší. Jo, asi mi o to taky trochu dříve šlo. Ale jak jsem o ty Vánoce v klidu domova s rodinou / nejbližšími (což je pro většinu samozřejmost) přišla,… není to o dárcích!

P.S. V úterý mi volali v odpoledne v 16h z dispečinku (měla jsem pohotovost), že nepoletím ve čtvrtek Boston, ale v pátek Seattle. Chtěli mi vzít kus mých vlastních Vánoc, můj dárek, čas s Aleksem! Tak jsem vyšilovala, byla smutná, zklamaná, snažila jsem se situaci nějak zachránit. Najít někoho, s kým bych si mohla ten pitomej Seattle vyměnit alespoň za krátké Toronto či Boston z Pekingu. Laura se mi snažila pomoci z Cairns (koukala, jestli nezná někoho v posádkách, koho by mohla otravovat pro spokojenost Irenky). Doufala jsem, že to dobře dopadne, věřila jsem, že tohle mi přeci nemůžou teď udělat. V 19h večer opět volá dispečink = letím dle původního plánku, Boston ze Šanghaje!!! Myslela jsem, že mě klepne, takové změny emocí ? byla jsem nervózní až do 20:30h, kdy se nám ukazují změny/aktualizace v letovém plánku. Tak moc jsem měla strach, že se to zase nějak pos…kazí. VYŠLO TO ❤

Tak zítra hurááá směr Boston…

Mějte krásné předvánoční dny a užijte si je podle svých představ!

1 Comment

  1. Eva Šarbortová 11/01/2018 at 23:51

    Těším se s Tebou, že jsi mohla Vánoce s Alexem užít, ale Vánoce je víc stav duše než vánoční kapr na stole. To mohu tvrdit díky své dlouholeté zkušenosti. Stále na Tebe myslím.

Leave a Reply

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..