Vánoce? Takové zamyšlení…

Dnes je středa, po jedenácté hodině večer, jsem na hotelu v Šanghaji a dochází mi, že Vánoce jsou tu už za 4 dny. Neuteklo to zase nějak moc rychle?

Práce letušky vypadá hrozně skvěle, člověk pořád někde cestuje a ještě za to dostává výplatu. Na každém letu potká spousty různých lidí, jak v posádce, tak i jako cestující. No, právě. Neexistují pro nás svátky, víkendy, musíme být k dispozici pořád.

Poslední dny mi došlo, že jsem vlastně posledních pár dní v Pekingu strávila sama doma. Holky někde lítaly a já si užívala klid, teplo pod dekou s knížkou v ruce. Ven jsem vyšla pouze jednou a to proto, abych si v přízemí výzvedla balík a vynesla odpadky. Jak pořád někde lítám a musím mít kufry neustále sbalené na let, moc si užívám tu pohodu, nikam nemuset a nikoho nevidět! Jasně, že ráda trávím čas s holkama atd, někam zajít, sejít se, vykecávat, pohoda. Ale jsem mezi „svými“ a to se nepočítá ?

Štědrý den strávím v letadle. S cizími lidmi, převážně s těmi, kteří Vánoce jako takové nemají a tím pádem jim je to ukradený. Ale vlastně mi to nevadí, protože si ten Štědrý den udělám jindy. Nejde mi o datum. Nejde mi o dárky. V Bostonu se opět uvidím s Aleksem, 2 dny. Začátkem prosince jsem byla doma. S holkama si to oslavíme, až se všechny tři sejdeme v Pekingu, možná ke konci měsíce. To jsou pro mě Vánoce!

Mám zkrátka takovou práci, kde musím fungovat pořád. Smát se, i když mi je smutno. Být příjemná, i když jsem se kvůli posunu času nevyspala a nemám náladu. Spolupracovat s kolegy, kteří mi třeba nesednou a nejradši bych je poslala do háje. Snažit se za každé situace, aby byli cestující (hlavně v business class) spokojeni.

Nepřijde mi to tedy, že budou Vánoce, tenhle rok vůbec ne. Minulý rok jsem měla volno a Štědrý den jsem si mohla oslavit s Aleksem v Pekingu. Tenhle rok je to jinak. Doletím domů z Bostonu 25.prosince kolem druhé hodiny ranní a je po Štědrém dni!

Proto se nedivte, že jsme si zdobily stromek tak brzy ? musíme si ho užít alespoň ty dny kolem Vánoc ? Cukroví od mamky, které mi s sebou dala, když jsem měla let do Prahy, už je také z 90% snědené – ke snídani se hodilo.

Nejde tedy o datum. Chce to jen brát trochu jinak a na všem se snažit najít něco pozitivního ??‍♀

Když jsem byla ve Vegas, šla jsem si do obchoďáku pro jídlo. Všechny obchody lákaly na super akce, slevy, výhodně zakoupené dárky pod stromeček pro své nejbližší. Jo, asi mi o to taky trochu dříve šlo. Ale jak jsem o ty Vánoce v klidu domova s rodinou / nejbližšími (což je pro většinu samozřejmost) přišla,… není to o dárcích!

P.S. V úterý mi volali v odpoledne v 16h z dispečinku (měla jsem pohotovost), že nepoletím ve čtvrtek Boston, ale v pátek Seattle. Chtěli mi vzít kus mých vlastních Vánoc, můj dárek, čas s Aleksem! Tak jsem vyšilovala, byla smutná, zklamaná, snažila jsem se situaci nějak zachránit. Najít někoho, s kým bych si mohla ten pitomej Seattle vyměnit alespoň za krátké Toronto či Boston z Pekingu. Laura se mi snažila pomoci z Cairns (koukala, jestli nezná někoho v posádkách, koho by mohla otravovat pro spokojenost Irenky). Doufala jsem, že to dobře dopadne, věřila jsem, že tohle mi přeci nemůžou teď udělat. V 19h večer opět volá dispečink = letím dle původního plánku, Boston ze Šanghaje!!! Myslela jsem, že mě klepne, takové změny emocí ? byla jsem nervózní až do 20:30h, kdy se nám ukazují změny/aktualizace v letovém plánku. Tak moc jsem měla strach, že se to zase nějak pos…kazí. VYŠLO TO ❤

Tak zítra hurááá směr Boston…

Mějte krásné předvánoční dny a užijte si je podle svých představ!

1 Comment

  1. Eva Šarbortová

    Leden 11, 2018 at 23:51

    Těším se s Tebou, že jsi mohla Vánoce s Alexem užít, ale Vánoce je víc stav duše než vánoční kapr na stole. To mohu tvrdit díky své dlouholeté zkušenosti. Stále na Tebe myslím.

Leave a Reply

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.