Čína a jídlo – restaurace, obchody…
V ČR jsem celkem ráda navštěvovala čínské restaurace, samozřejmě jsem brzy po příletu do Číny zjistila, že u nás jsou to jen velmi vzdálené napodobeniny 🙂
Základem čínského jídla je rýže. Rýže jako příloha ke všemu, rýže s míchanými vajíčky i k snídani. Jo a také nudle! Nudle slabounké, normální, nudle tlusté jako žížaly. Pokud možno pořádně mastné. A k pití horká voda.
Ze začátku jsem byla z čínského jídla celkem nadšená. Na hotelu v Haikou jsme měli opravdu bohaté snídaně, tam jsem si našla to svoje (nudle mezi 7-8h ráno opravdu ne-e), opravdu bylo z čeho vybírat.
Obědy a večeře jsme měli připravené na kulatém stole, jídla se většinou opakovala, ale našla jsem si také své favority. Většina jídel byla ale vážně dost mastná a můj žaludek občas protestoval.
Byli jsme rádi za každý volný den, kdy jsme se dostali do města a zašli třeba na sushi, nebo i do obyčejného McDonald´s nebo KFC.
Vždy jsme se snažili najít western restaurace, ale v Haikou nic moc. Nyní v Sanye je to pro mne s jídlem docela katastrofa. Snídaně je opravdu velmi chudá oproti hotelu v Haikou, každý den většinou to stejné, vařená vajíčka, nějaká čínská bábovka, samozřejmě rýže, občas nudle, občas něco jako pečivo, divné plněné „knedlíky“, odporná káva a voda. Obědy a večeře plné mastného jídla, opět skoro každý den to samé, jediný můj favorit byly krevety, ale ty máme tak jednou týdně ☺ u většiny jídel ani netuším, o co se jedná, divně vypadající zelené listy apod., zde se těšíme mnohem více na dny volna, kdy jedeme do města a zajdeme do normální restaurace. Našli jsme si tu western restauraci (burgery, steaky, mexické pokrmy, pizzy) i italskou restauraci Casa Mia, kterou vlastní Ital. Kolegové z Itálie potvrdili, jídlo je opravdu jak v Itálii (těstoviny, pizzy, saláty, steaky).
Každý den volna je pro nás záchrana, zajdeme na pořádné jídlo a také do supermarketu nakoupit nějaké jídlo na další dny, kdy se pro nás připravené jídlo v restauraci opravdu nedá jíst. Většinou si nakoupím zeleninu, tuňáka a připravuji si saláty, vařit si tu bohužel nemůžeme, tak je to jediná možnost, stejně máme málo času a venku je vedro na padnutí a člověk má chuť jen na něco lehčího. Než jsme objevili western / italskou restauraci, brali jsme útokem McDonald´s. V ČR do MCD nechodím moc často, ale tady je to pro mě opravdu záchrana 🙂
V hotelu v Haikou jsem si oblíbila sladké „knedlíky“, měli jsme k dispozici nesmažené a smažené – to byl můj favorit. Chuťově to bylo jako česká kobliha, podávané s krémem ala Salko.
Číňani ale někdy mají dost divné pokrmy a chuťovky. Kuřecí pacičky? Eh. Nebo pokud máme vepřové / kuřecí maso, vše je nakrájené na kousky i s kostmi 🙁 vypadá to pak jak kostičky, které mamka nosila sousedovic psům 😀 v supermarketu prodávají často různé pochutiny vakuované a také sušené – ryby, krevety, vypadá to opravdu zvláštně a mnohem hůře to voní. Jogurty jsou více tekuté a pijí se brčkem. Na ulici ve městě potkáte dost stánků s různými pochutinami, ale toho se bojím, hygiena tu na mnoha místech není úplně top…
V Haikou jsme objevili, že Carrefour má dost věcí, které máme v obchodech v ČR – sýry, salámy, sladkosti…
I v Sanyě mají v supermarketech dovozové zboží, je tedy jasné, co vždy bereme útokem. Haribo, Kinder čokoládky, Ritter Sport čokolády, Snickers, Lays brambůrky… ach 🙂 Čínské sladkosti nic moc, alespoň jsem zatím neobjevila nic, co by mě dostalo. Naše skřínka se sladkostmi tedy docela přetéká zásobami … k učení je to potřeba. Toto zboží je sice cenově docela předražené, ale chybí mi ňamky, co jsem měla doma, takže pár korun navíc klidně obětuji.
