Jaký byl listopad?

Odirysvcine
Tak jo, dneska jsem docela produktivní, vstala jsem dokonce už v 10hodin, dala si posilku s Laurou a věnuji se od odpoledne psaní a psaní a zase jen psaní Smějící se Zkrátka si užívám poslední volný den doma v Pekingu.
Ale tak abych to zase nějak shrnula, celý ten měsíc, který byl vlastně docela fajn, začneme pěkně popořadě Mrkající
Jak jsem se vrátila z New Yorku, čekala nás schůzka s majitelem bytu ohledně prodloužení smlouvy, takže jak jsme s Laurou měly po letu volno, vrhly jsme se na úklid (ne, že bychom jinak neuklízely, ale tohle byl alespoň dobrý důvod). Obývák, kousek jídelního koutku, moje ložnice… (koupelnu, kuchyni a druhé patro s Laury ložnicí a koupelnou asi nebylo nutné fotit Smějící se)
Máme to tu rády, takže jsme smlouvu prodloužily, zaplatily dost velkou částku peněz na půl roku dopředu a bylo to! Tak to chtělo zapít – Passion Sandy, co máme v letadle – Bailes s kokosovým džusem, prostě mňamka! Já se na tom stala poslední dobou docela závislá, no…
Jinak naše společnost použila fotky z focení z Haikou v červenci v nových uniformách k propagaci výběrového řízení na jejich účtu na WeChatu – myslím, že se fotky docela povedly, škoda, že jich nemám víc Zamračený
A nastal čas na další let po New Yorku – hned 1.11. jsem odletěla po cca 5 měsících do Las Vegas. Spousta lidí je z téhle destinace paf, ale já to tam moc nemusím. Stačilo mi si to tam projít jednou, takže jsem byla převážně na hotelu, užívala si postel, vířivku a jetlag. Samá casina, svítící nápisy,… nene, já radši klídek, park a podobně ☺
A ano, samozřejmě jsem zase měla problém se spánkem, jak je to 13hodinový časový rozdíl. Takže jsem toho v noci před odletem moc nenaspala, v půl páté ráno jsem to vzdala, udělala si kafe a šla si dát vířivku. A to byl blbý nápad. Nevyspalost – vyčerpání + kafe + horká voda a nedostatek kyslíku v koupelně – udělalo se mi blbě. Tak jsem šla do sprchy, vždycky mi studená voda pomohla a byla jsem hnedka v pohodě. Ale tentokrát bohužel, trochu jsem s sebou sekla, nic jsem neviděla, najednou jsem byla ze sprchy venku a nevím, jak jsem se tam dostala Nerozhodný nicméně jsem šla hned do postele a zkusila se vyspat, naštěstí jsem po tom usnula na cca hoďku a půl, bylo mi už fajn a šla jsem na snídani. Pak jsem si ještě chvíli mohla odpočinout a už zase nastal čas hodit na sebe uniformu a letělo se zpět.
V Pekingu jsme se potkaly s Laurou a vyrazily jsme jedno odpoledne do kočičí kavárny. Byl docela problém ji najít, samé úzké tmavé uličky, že jsme si říkaly, kam to jen dojdeme… Ale došly jsme.
Užily jsme si docela dobré jídlo, kávu a několik micin, které bohužel nebyly moc přítulné Smějící se
Na 10. listopadu jsem si zažádala o let do Prahy, tak mi tam ještě zbyly dva dny na místní lety – ale docela to šlo, oproti letům mezinárodním je servis rychlý, jednoduchý a člověk je alespoň ještě ten samý den zpátky doma ☺
A pak tedy – let domů!
Vyzvedl mě brácha, dali jsme si doma snídani, na kterou dorazila i ségra, haha Smějící se jela jsem omrknout obchody, odpoledne se pro změnu stavil druhý brácha a pak mě ségra pozvala večer na domácího tataráka, já se prostě mám S vyplazeným jazykem V sobotu byla v plánu oslava synovce Fandy, kde jsme se zas všichni sešli ☺
V neděli odpoledne mě rodiče odvezli do Prahy, omrkli jsme obchody v OC Šestka, dali si kafe, vyklopili mě u hotelu, kde jsem měla sraz s posádkou, dala si večeři a šla jsem spát. Čekalo mě totiž vstávání po 4.hodinně ranní a linka Praha-Belehrad-Praha-Peking. Jo, ta skákačka do Bělehradu před letem do Pekingu mi přijde jako blbost, lety nejsou zdaleka zaplněné, doufám, že to brzy zruší Smějící se
Přiletěla jsem tedy v úterý 14.11. ráno zpět do Pekingu a další let mě čekal v pátek – Toronto!
Dorazil za mnou tedy Aleks, který nyní bydlí v centru Toronta, dali jsme si dobré jídlo, bylo to celé moc fajn ☺ až na můj jetlag, takže jsem na let zpět šla docela otrávená a nevyspalá. V Torontu je pobyt pouhých cca 24hodin, takže už zase v neděli večer jsem byla zpět v Pekingu. Na další týden jsem měla mít středu pohotovost a čtvrtek let – opět Toronto. (nevím, co se jim na tom dispečinku stalo, že mě tam najednou začali posílat…)
S Laurou jsme v Pekingu měly pohodu – domácí medovník, vínko, další den jsme jely do centra – chtěla jsem své druhé tetování – hotovo! ♥ mám z toho velkou radost, i když je to malinký Smějící se
pak jsme zašly na jídlo, kde jsem po otevření aplikace s plánkem zjistila, že letím už další den – pohotovost mi změnili na let.. a bylo to Toronto Smějící se trochu jsem nechápala, měla jsem už 82hodin odlétáno a do konce měsíce ještě zbývalo dost dní…a ještě víc jsem nechápala, že mi vyšel ten stejný let i když o den dříve ☺ no co, mně to nevadilo, tak jsem si zase užila rychlý let do Toronta, kde jsem se opět viděla s Aleksem Líbající na let zpět jsem si pro změnu užila naší novou business class kabinu, která je ale na servis docela nepraktická Smějící se
V pátek 24.11. jsem tedy ve večerních hodinách zase přistála v Pekingu s téměř 107 odlétanými hodinami… no, týden do konce listopadu a měsíční limit je 110hodin – věděla jsem, že už mě toho moc nečeká Smějící se
takže víkend povinný odpočinek, na pondělí a úterý mi dali pohotovost, kdy mi ale nikdo nevolal, protože bych zkrátka letět nemohla ☺ takže mě jen chtěli držet doma (stejně jsem v pondělí šla s Mariou a Laurou na jídlo, když jsme se konečně zase mohly sejít všechny tři). Od Marii jsme dostaly růže, protože nakoupila v supermarketu první a při čekání na nás ji napadlo udělat nám radost a překvapit nás :))
Další dva dny opět volno, Laura na tom byla podobně, také měla hodně hodin už v neděli, takže po zbytek měsíce nemusela čekat žádný let. Včera jsme jely do Ikey, byla jsem zvědavá, zda je to podobné jako u nás, nebo to bude hodně čínský styl Smějící se bylo to tam pěkné, jen klasika Číňani… u stolů jsou schopni sedět a loupat si tam slunečnicová semínka, po gaučích a postelích se válí (v době poobědové „pauzy“ klidně i spí), to samé v restauraci, zabírají stoly a přitom tam jen sedí a jsou na mobilu… no, nechápu.
Bylo to fajn, nakoupily jsme pár věcí do bytu, najedly se a při odchodu jsem čekala na Lauru, která říkala, že jde na WC a vrátila se zpět s adventním kalendářem s čokoládkami pro mě Smějící se trochu jsem si „stěžovala“, jak už mi nikdo adventní kalendář nedává a já si pak musím kupovat sama, s kosmetikou… ☺ tak mi to udělalo radost ♥
Takže mám teď adventní kalendáře dva, jeden s čokoládkami a jeden s kosmetikou L´Occitane ☺
No, už se těším na zítra, až si otevřu první okénka!
Večer jsem si vyžehlila uniformu na páteční let a koukala jsem na Popelku (Tří oříšky pro Popelku), tak jsem se tak hezky naladila na vánoční atmosféru Rozpačitý
Dneska jsem si řekla, že už to chce zase zajít po dlouhé době do posilovny – Laura se připojila, tak to šlo ještě líp ☺ Už mi to chybělo, hned jsem si zase koupila členství na 3 měsíce, ať mám nějakou další motivaci Smějící se
Haha a ještě jedna novinka – zítra mě čeká let do Bostonu a hádejte, koho mám v posádce? Lauru! Takže my si od sebe neodpočineme ani na letu! ♥Smějící se ale těšíme se, bude to sranda, konečně nám dali let spolu a ještě k tomu mezinárodní.
Tak se mějte, mně za těch několik hodin psaní a chystání fotek do článků docela vyhládlo, dám si nějakou mňamku, dobalím kufr na zítřejší let a pohodička v posteli s knížkou Líbající

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

three × one =