Narozeninový měsíc za mnou!
Let do Chicaga, narozeninový výlet na ledopády, let s Laurou do Londýna a po dlouhé době v Bostonu. To byla druhá půlka prvního měsíce roku 2019 ☺
Do Chicaga se mi vůbec nechtělo, protože jsem se ten let snažila vyměnit za Toronto, ale opět mi to nevyšlo. Letěla jsem s Johnnym (Francie), se kterým jsem naposled letěla do Paříže někdy v září roku 2017. Tak alespoň jsem v posádce nebyla sama cizinka. Zima byla ale v Chicagu dost bleee, takže jsem do centra ani nejela. Prošla jsem se kolem hotelu a nakoupila potřebné věci v targetu. Večer jsem si objednala sushi, moje oblíbené. Vím, že Aleks je taky na sushi, tak jsem objednala něco i k němu domů v Torontu. A nakonec jsme jedli spolu, protože jsme si video-volali. Prostě vztah na dálku, no! A mě pak zase bolela čelist, protože jakmile Alekse vidím, směju se pořád jak blázen :))
Narozeninový výlet
Po příletu z Chicaga jsme s Laurou, její mamkou a Káťou jely na výlet na LongJu ledopády. O půlnoci mi Laura zaťukala na dveře, aby mi popřála k narozeninám. Dostala jsem květinu a dort! Spala jsem asi necelé čtyři hodiny. Na výlet jsem ale i tak vstala bez problému.
Cesta trvala autobusem cca 3hodiny. Zhruba hodinku před příjezdem na místo jsme projížděli místním „trhem“. Což jsme s holkama asi úplně vidět nechtěly.
Prodávali maso hned u silnice, porcovali to na autech… No, dost jsme koukaly. Zkrátka Čína, na jednu stranu jdou dost kupředu a na druhou stranu… Když člověk vidí tohle, tak si fakt přijde, že se vrátil o spousty let dozadu. Lidé si nakupovali jídlo v předstihu, protože o dva týdny později přišly oslavy nového roku. A v tuto dobu tu mají svátky, spousta obchodů zavřena. A pro tyto lidi z „vesnice“ to bude asi ještě trochu složitější.
Longju Icefalls
Dorazily jsme na místo, ani tam nebylo tolik lidí, i když byla sobota. Bylo totiž ještě docela brzy. Rozhodně to stálo za návštěvu, tohle jsem v životě neviděla. Alespoň jsem si trošku protáhla tělíčko, bylo tam dost schodů a celkově jsme se hezky prošly. Pár lidí jsme potkaly, samozřejmě koukali jak na blázny, co tam dělají cizinci. A samozřejmě to říkají dost nahlas a ještě tipují, že jsme Ruska. To mě pokaždé vytočí. Evidentně neznají nic jiného. Měli tam i „ledovou jeskyni“ se spoustou rampouchů a světýlek a „ledový les“. Na závěr jsme se vyblbnuly na snow tubing a šly jsme zpátky. Daly jsme si něco málo k jídlu a čekala nás dlouhá cesta zpět do Pekingu. A k tomu ještě cesta autem domů z centra.
Dostaly jsme se domů až někdy večer a později k nám dorazila Káťa s Mariou (která zrovna přiletěla do Pekingu). Huráááá, další květina a dárečky od holek ♥
Daly jsme si dort a pokecaly a bylo to fajn. Laura měla ale další den letět, tak jsme to moc nepřeháněly. Nakonec dostala pohotovost na bázi od 5h ráno do 22h večer, bohužel. Jinak bychom po jejím letu vyrazily někam na narozeninovou večeři. Ale nevadí, já si na velké oslavy stejně nějak nepotrpím a raději si to oslavím v klidu po svém. Pak jsme byly převážně doma s Dobbym, Laura byla nějaká nemocná.
Let s Laurou do Londýna
Konečně jsme zase měly šanci letět spolu! Čekal nás tentokrát skytrax let do Londýna. Vedoucí letu byl Felix, hrozně fajn chlap, který pomůže se servisem, když je třeba. Oni totiž někteří vedoucí jsou jenom „vedoucí“ a to je všecko 😀 Už jsem s ním párkrát letěla. Pamatuje si i Alekse, tak jsme během letu měli čas pokecat i o něm 😀 Na letu do Londýna jsme neměli moc lidí, takže před letem jsme si vše rychle nachystali a pak měli dost času na fotky, jak jinak! Taková významná událost se přeci musí zdokumentovat. Je to fajn, spolu bydlet a pak spolu i letět. Na letu byla sranda a rychle to uteklo. Užila jsem si i krásné výhledy z okýnka u mých dveří ♥
Dorazili jsme na hotel až někdy k večeru. Zašly jsme s Laurou na večeři, daly si vínko, takže plné břicho a alkohol = usnula jsem hned, jak jsem lehla do postele 😀
Natural History Museum & Élan café & Nástupiště 9 a 3/4
Další den jsme po snídani jely do centra. Ale pár minut po tom, co jsme nasedly do autobusu, začalo dost pršet a byla brrrr zima, takže na procházky venku to moc nebylo. Schovaly jsme se tedy do slavného Natural History Museum, přidalo se k nám i pár lidí z posádky. Muzeum jste mohli vidět například ve filmu Paddington. Měla jsem pak v plánu kavárnu, kterou jsem objevila na instagramu – ÉLAN café. Jakmile Laura viděla fotky, tak tam samozřejmě chtěla taky. Mají tam hezkou výzdobu a boží dorty! A navíc to bylo jen kousek od muzea, pár minutek pěšky. Daly jsme si horkou čokoládu s marshmallows, já jahodový dort a Laura nějakou malinovou makronku.
Přesunuly jsme se pak ještě na King´s Cross Station – nádraží, které určitě znáte i z Harryho Pottera. Pro fanoušky je tak na tomto nádraží obchod s různými suvenýry v HP stylu. Oblečení, propisky, diáře, kouzelné hůlky, sladkosti,… mají toho spousty. A můžete se vyfotit u přepážky mezi nástupišti devět a deset, skrze kterou se dostanete na nástupiště 9 a 3/4 a pak hurá do Bradavic 😀 Byla tam celkem fronta na fotky, ale když už jsme tam byly, tak jsme si asi 15minut počkaly. A najednou byl den u konce a jely jsme zpět na hotel a dát si další dobrou večeři a hurá spát.
A následující den jsme jely pouze poblíž, do Hounslow. Chtěly jsme jen omrknout obchody, já v Primarku koupila maličkost neteři a synovci, protože unicorni a Star Wars jsou momentálně jejich srdcovka 😀
Na hotelu jsem si pak zabalila a usnula jsem, jak jinak. Před nočním letem to je ale nutnost! 🙂 Večer jsme jely z hotelu na letiště a hurá, letěly jsme zpět do Changsha a poté jako cestující do Pekáče.
Káťa s Mariou byly zrovna také v Pekingu, tak jsme jely na večeři i s Laury mamkou. Všude to bylo již nazdobené na blížící se nový rok. Červené lampiony a spousta světýlek.
Dobby a kastrace…
Poslední dny před kastrací se to s ním vážně už nedalo vydržet. Kdo má doma kočku a zažil si tohle období, tak to chápe. Nemohla jsem ho ani pustit k sobě do pokoje, protože by mi tam zase něco označkoval. Spát jsem musela se špunty v ušich, protože rád spustil třeba v 5h ráno ty svoje noční serenády u dveří. 😀 Tak jsme s Laurou jely k veterináři. Nejdříve mu udělali nějaké testy atd. a pak nám ho donesli zpět pěkně oblbnutého :)) Byl už z narkózy vzhůru, ale ještě dost mimo. Doma nám tu chodil ze strany na stranu, jak kdyby se zrovna vrátil z pořádného večírku 😀
Dostal kolem krku límec, aby si to nelízal, pak to měl pár dní poté jeden den sundané a dost se mu to zhoršilo. Evidentně si to lízal jak blázen! Takže bohužel má ještě stále límec, dokud se mu to pořádně nezahojí. Pít s tím může z fontánky, na jídlo límec sundáme a musíme ho hlídat. Děláme si z něj srandu, je to naše malá lampička 🙂 teď se mi tu zrovna povaluje v posteli.
Po dlouhé době v Bostonu
Letěla jsem do Šanghaje a odtamtud na dva dny do Bostonu. Po půl roce! Doletěli jsme odpoledne a já zbytek dne prospala. Let byl totiž plný a my měli v business class co dělat. Ale posádka byla fajn, tak jsme to zvládly bez problémů. S vedoucí jsem letěla minulý rok v červnu do New Yorku. Když mě viděla, tak si na mě vzpomněla a smála se. Cestující byli i celkem v pohodě. Nejhorší jsou stejně cca 3h po vzletu, pak se dokončí první servis a máme relativně „klídek“ až do druhého servisu. Vedoucí mě po letu chválila, protože jsme lítali sem a tam, abychom to vše stihli co nejdříve.
Boston mám fakt ráda, několikrát jsem tam měla na návštěvě Alekse, prošli jsme spolu spoustu míst a zažili fajn momenty. Měla jsem původně v plánu, že za ním poletím, ale v Torontu bylo poslední dny počasí dost naprd 😀 mrzlo a dost nasněžilo. Kontrolovala jsem lety a zrovna i let do Bostonu, který jsem měla v plánu vzít zpět z Toronta, byl předchozí den zrušený. Nemohla jsem to riskovat, další den jsme kolem 14.hodiny jeli na letiště. Chtěla jsem jít na dlouhou procházku, ale jakmile jsem opustila hotel, tak jsem plány změnila. Došla jsem jen do parku, kde mám kámošky veverky a pak do ulice s obchody poblíž. Potřebovala jsem sehnat dárky pro Káťu k narozkám. Pro sebe jsem si koupila jen řasenku, něco sladkého a k večeři sushi ♥ Byla jsem alespoň ve stejném časovém pásmu s Aleksem, tak jsme si zavolali a zase mi zlepšil trochu náladu.
Čínský nový rok & Káti narozky
Dolétla jsem zpět toto pondělí odpoledne. Večer jsem šla ke Kátě, kam dorazila i její kamarádka Lainey (Číňanka, létá jako vedoucí letu) a ta nachystala večeři. 4. únor je pro Číňany něco jako u nás Silvestr. A jelikož Káťa měla 5.února narozeniny, tak jsme to všechno oslavily 🙂 Lainey odešla někdy kolem 21.hodiny, protože měla další den let. Tím pádem láhev vína a šampaňského zbyla na mě s Káťou. Au au au. Ale bylo to super, snad si to brzy zopakujeme, jen raději bez toho šampaňského 😀
Dispečeři na mě byli hodní, další let mám až ve čtvrtek pozdě večer. Poletím do Chongqingu a odtamtud další den v noci do Paříže. Po tak dlouhé době! Ale bohužel jen na jeden den. Uvidím, zda budu mít energii se vypravit do centra. A jinak ano, i tento let jsem se snažila vyměnit za Toronto. Ale evidentně nemám štěstí, prostě je vždycky nějaký problém. Aleks má v únoru týden volno, tak jsem si zažádala o let do New Yorku a přiletí za mnou. 3 dny, ano ano ano! ♥ Nemohu se dočkat.
Mějte se všichni famfárově!