Přiletím do Prahy!!!
.. je to tak! Ale nejdříve opět shrnu poslední dny.
Vlastně se nic zvláštního neudálo. Létání – spánek – jídlo, ve volnu trávím čas s Laurou nebo s Aleksem♥, pokud se nám zrovna sejde volný den.
Lety jsem doposud měla po Číně, potřebovala jsem nejdříve nalétat více hodin, abych dostala mezinárodní let.
Moje volné dny vlastně bývají převážně plné spánku a normálního jídla. V letadle je jídlo dobré, od zítra budu mít na palubě western jídlo pro posádku, což by mohlo být mnohem mnohem lepší, než čínská jídla 🙂 v letadle většinou bývá málo času jíst, jím vestoje, no, zkrátka si ráda vychutnám běžné stravování bez spěchu a vsedě :))
Otevřeli nám kousek od místa, kde bydlíme, Japonskou restauraci. Sushi mám moc ráda, tak mě potěšilo, že to nemám daleko 🙂 Zašli jsme tam s Aleksem i o pár dní později s Laurou. Mňam!
A taky jsme si oblíbili Lakers restauraci, která má otevřeno od 9h ráno, již jsme párkrát dorazili na velmi pozdní snídani s Laurou, nebo Aleksem. Zrovna dnes jsme vyrazili všichni tři.
Mají v restauraci i místního kocoura, pokaždé spí na stejném místě, jednou se s námi chtěl vyfotit 🙂
Mám za sebou již také 2 lety v business class. No, je to docela makačka. Pokud je plno, je to opravdu stres. Navíc je potřeba více komunikovat s pasažéry, více se jim věnovat, zkrátka ne jako v economy class. Ale hned po prvním letě v business class mě vedoucí kabiny pochválila, na to, že to byl můj první let, jsem si prý vedla moc dobře 🙂 práce je to taková čistější, vše na porcelánu, ve skle, žádné plastové kelímky, vypadá to zkrátka všecko mnohem lépe. Cestující jsou většinou příjemnější, příliš si nevymýšlí a nezvoní na nás zvonkem jako blázniví (jako v economy class). A většinou mluví dobře anglicky. Na mém druhém letu jsem měla moc příjemného cizince, takže jsem si angličtiny užila dost.
Jedno foto z předletového ranního briefingu, myslím, že to byl asi 3. den létání v řadě, trochu unavená, ale stále těšící se na palubu 🙂
Posádku na mých posledních letech jsem měla celkem v pohodě, občas se najde někdo, kdo vám moc nesedne, ale stejně s tím nic nemůžete dělat. Než se na sebe mračit, stačí myslet na to, že pravděpodobně se s tím člověkem už v letadle nepotkáte a je to. Na palubě musíme všichni spolupracovat, i když je to občas z důvodu jazykové bariéry problém. Já v čínštině zvládnu servis, bezbečnostní pokyny, instrukci o nouzovém východu. Jsem tu jen pár měsíců, z každého letu si ale většinou odnesu něco nového. Čínské posádky často moc anglicky neumí, a to kolikrát i když létají přes 10let. Nechápu to, ale fajn, tak to prostě je, já jen doufám v stále větší a větší počet cizinců kolegů letuch 🙂
Občas se najde i fajn čínský cestující mluvící anglicky, kteří vaší práci umí ocenit. Máme na letu letáčky, které dáme náhodným cestujícím k vyplnění ohledně spokojenosti se servisem atd. během letu, minulý týden jsem u nouzového východu měla skvělého pasažéra, mluvil anglicky, takže jsem měla jasno, komu letáček k vyplnění dám. Byl moc ochotný a slušný (to se občas u některých Číňanů nevidí).
Prosím pěkně: „A very cute professional foreign cabin crew“ – to jsem já!
Zatím můj nejlepší let byl s Aleksem. Dali nás na let do Shenzenu, odlet ráno, odpoledne kolem 6-7h odpočinek na hotelu a poté zpět do Pekingu. Aleks byl v business class, ale jelikož neměli mnoho cestujících a vedoucí kabiny se příliš nechtělo ho v business class zaučovat, pomáhal nám v economy. Bylo fajn spolu mluvit v angličtině a mít tam blízkého člověka, let je pak hned lepší a rychleji to utíká.
Samozřejmě nesmělo chybět společné foto! Myslím, že nám to spolu i v uniformě celkem sluší 🙂
S Laurou bych se také ráda potkala v letadle, byla by to legrace. Pokud nemáme stejně volno, alespoň se občas potkáme na bázi, kdy já přiletím / Laura odlétá, nebo máme obě před briefingem. Minulý týden i můj let měl zpoždění a Laura dorazila dříve na bázi, tak jsme si alespoň daly kafe a samozřejmě se vyfotily 🙂
Jinak už tu máme v Pekingu docela chladno a já tu nemám příliš mnoho teplého oblečení. Tak jsem si tu něco málo nakoupila v H&M a pár kousků si objednala na Taobao. To je věc! Člověk tam najde úplně všechno. Úplně všechno. A ceny jsou opravdu směšně nízké. Škoda, že neposílají do ČR a je to jen místní čínská stránka. Musím však být opatrná, s Laurou jsme si našly byt k pronájmu, tak se snažíme šetřit na blbůstky do bytu. V týdnu podepíšeme smlouvu a doufám, že se co nejdříve přestěhujeme. Byt budeme mít v oblíbené čtvrti cizinců, bydlí tam i většina zaměstnanců Hainan Airlines, do práce na bázi je to méně než 10min autem.
Minulý týden ve čtvrtek a pátek jsme měli školení ohledně letů do USA, samotný výcvik by nás měl čekat brzy, počítám příští měsíc, ale zatím netušíme. Mrzí mne, že jsem se kvůli školení nedostala domů, mamka napsala knížku o mém dědovi a uspořádala k události křestu knihy koncert, měla jsem tam celou rodinu, příbuzné, známé, zkrátka spoustu lidí, které bych ráda viděla. Navíc brácha využil této příležitosti a požádal o ruku svou přítelkyni, byla jsem ráda, že jsem celou akci až do konce mohla vidět přes videohovor. Moc gratuluji! ♥
Čekala jsem nervózně na plánek na příští týden, zda již také dostanu dálkový let, nebo opět jen po Číně… a dostala jsem Evropu! A přímo…. PRAHU! Měla jsem neskutečnou radost, když jsem to dnes ráno zjistila, že ještě v noci poletím domů. Sice je to jen do středy, ale i tak, budu mít celé pondělí a úterý. Těší mě, že můj první let je hned Praha…
Laura dostala také Prahu, ale přiletí ve středu, odletí v pátek. Alespoň se potkáme před mým odletem a snad si dáme spolu kafe 🙂
Domů se moc těším, opět normální jídlo, kocouři, rodina a tak, hlavně si i budu moci dovézt zimní boty a oblečení, velmi brzy tu budu potřebovat něco teplého na sebe, bohužel nastává mé ne příliš oblíbené období,…
Mějte se fajn, všechny vás zdravím a ahoj zítra v ČR!