Skoro rok zpět v Čechách
Je to pro mě až neskutečné, že začátkem února to bude rok, co jsem zpátky doma v Čechách. Byl to před několika dny rok, co jsem dala výpověď u Hainan Airlines. Mělo proběhnout stěhování do Kanady a vidíte? Všechno je úplně jinak 🙂 Člověk si může všechno hezky naplánovat, na něco se několik měsíců chystat, ale pokud to tak být nemá, postaví se nám něco do cesty a my musíme změnit směr 🙂 Tolik věcí se u mě změnilo a teď mi přijde, že takhle je to správně…
Dlouho jsem nic nenapsala, neměla jsem na to vůbec psací náladu. Člověk tráví většinu času stejně jen doma, nikam pořádně nemůže, je to takové nijaké. Ne, že bych byla nějaká extra společenská a chodila na párty 😀 Ale posedět s kamarádkou, zajít jen tak na pivo s přítelem, vyrazit na rodinný oběd, … No. Snad to všechno bude brzy za námi! Podzim jsem si ale i tak užila, je to asi moje nejoblíbenější období, ty barevné listy jsou prostě krása! Nějaký ten výlet nebo procházku nám naštěstí ještě nezakázali, tak se to dalo zvládnout.
PRVNÍ ZRCADLOVKA
Pořídila jsem si konečně zrcadlovku♥, takže jsem si mohla při procházkách trénovat! Ach! Uvažovala jsem o tom dlouho, vlastně když jsem ještě lítala v Číně. Potřebovala jsem jen, aby na to přišel ten správný čas a ten nastal v listopadu ☺ Od té doby jsem na focení tolik příležitostí neměla (protože covid, dobrý den), občas jen během procházky nebo někdo z rodiny, takže si na modela hraje často pan kocour a myslím, že mu to docela i jde ♥
Jinak pokud tu mám někoho z Prahy, kdo by byl můj pokusný králíček na focení, napište mi! Budu ráda, když budu mít šanci se posouvat dál a trénovat.
KOCOUR Z KARLÍNA
Dobby se má fajn, již se aklimatizoval zcela bez potíží a jsem tak ráda, že jsme to všechno spolu zvládli. Nebylo to jednoduché, chtělo to trpělivost, ale je to za námi a chlapeček je tam, kde má být. Se mnou ♥ Jasně, někdy mě vytáčí, když si v noci usmyslí, že si bude pinkat s kuličkou pod postelí a podobně, ale byla by to nuda, kdyby se choval pořád jen vzorně, né? Jinak kocour se mnou trávil Vánoce na severu u rodičů – úspěšně šikanoval jejich kocoury!!! 😀
Jsem za to všechno nakonec ráda, že to dopadlo úplně jinak. Člověku to dojde až s odstupem času. Všechno to tak do sebe zapadá, no, k tomu se ještě někdy vyjádřím konkrétněji ♥ Navíc jsem skončila v Praze a z toho mám taky velkou radost. Je tu stále ještě tolik míst, kam jsem se nestihla podívat a těším se, až to napravím. Snažím se vždy alespoň udělat nějaké fotky, ať je tu s vámi mohu sdílet.
V práci je to pořád na pohodu, jsem tu spokojená, hlavně, že mě tu nikdo nestresuje a je to tak všechno v klidu. Kolegové jsou naprosto skvělí. Vážím si toho, že se tu s vedením společnosti dá domluvit a pokud mám nějaký problém, vím, že to s nimi mohu řešit. O tom se mi v Pekingu mohlo jen zdát 😀 Neberu to po zkušenosti v Číně jako samozřejmost… Jinak nevím, jak dlouho tu vydržím, stále přemýšlím, kde bych se chtěla do budoucna vidět. Vím, že se chci věnovat focení, k tomu mě to vždycky táhlo. Tak si na tom budu pomalu pracovat a … ono to nějak dopadne ♥ Vždycky to nějak dopadne! To jsou má oblíbená slova 😀
Jsem poslední dobou taková spokojená a šťastná, všechno si to tak plyne a je to fajn. Až budu připravena napsat, kdo mi s tím dost pomáhá, tak vám to určitě sdělím. Zatím vám musí stačit, že se mám moc dobře ♥