Všechno je jinak…

Jo, už je to tak. Někdy se to v životě prostě otočí na úplně druhou stranu. Můžete to dlouho plánovat, několik měsíců na tom pracovat a pak bum! A je to.

Měla jsem v těchto dnech odlétat do Číny a pak začátkem dubna do Toronta. Jo, to byl ten původní plán. Jasný, koronavirus by mi ty plány trochu změnil tak jako tak, ale ten v tom nemá tentokrát prsty.

Zkrátka,… Do Kanady se stěhovat nebudu. Ano, hrozně dlouho jsme to plánovali a já si tam od léta vozila věci. Ano, v lednu jsem si tam odvezla i klavír. Ano, zaplatila jsem spoustu peněz za vízum a potřebné dokumenty a zdravotní prohlídku, výlet do Berlína kvůli otiskům prstů. Letenky. Nakoupila jsem potřebnou výbavu pro kocoura. Věci by mi následující týden měly přijít poštou do Čech a klavír také.

S Aleksem jsme se rozešli, protože z toho nečekaně vycouval. Víc to tu rozebírat asi nemusím. Jasně, je to šok a stále se to snažím nějak pochopit,… ale to je život 🙂 Na jednu stranu je lepší, že se to stalo nyní, dokud tam nejsem ještě na 100% s kocourem odstěhovaná. Mám tu rodinu, kamarády, nejsem na to sama v cizí zemi.

Tak si tak říkám, že se to asi všechno děje z nějakého důvodu. Koupila jsem si v lednu letenky na únor s kocourem do Kanady, které jsem pak musela koupit na jiný datum, poté mi byl let zrušen a poté znovu!!! Všechno to byly komplikace, neustále mi padaly klacky pod nohy, že jsem si říkala „Co je?? Je to snad blbě, že se tam chci stěhovat???“ … A hele, takhle to nakonec dopadlo.

Snažím se to brát pozitivně, asi to tak má být a něco lepšího přijde. Zůstanu v Čechách. Ráda bych si pak našla byt a práci v Praze, měla bych tam více možností. Jen se ještě musím dostat do Pekingu pro věci a vyřídit zbytek papírování v práci. Do té doby si tu nemohu najít práci. Je to peklo. A nynější situace… V lednu to bylo v Číně a v březnu to dorazilo k nám. Zavírají se hranice, pokud bych se nyní dostala do Číny, budu tam 14 dní v povinné karanténě na hotelu (ani domů bych nemohla a vše bych si musela hradit ze svého). Takže to se vše odkládá na dobu neurčitou.

S kocourem je to nyní taky problém. Připravovala jsem ho na cestu do Kanady, ale jelikož poletí do Čech, jsou tam jiné požadavky na vývoz / dovoz zvířat. Krevní testy má za sebou a nyní se musí čekat 90 dní, poté může vycestovat. Zkrátka… 🙁 Naštěstí je nyní v kočičím hotelu, každý den dostávám videa, ale stejně mě to mrzí, že nemohu být alespoň s ním doma v Pekingu, nebo si ho nechat poslat co nejdříve do Čech.

V této situaci ale nic nezmůžu, musím čekat, co bude a jak se to tu všechno bude vyvíjet. Je zbytečné dělat si nějaké plány, protože jak vidíte, ze dne na den se to může rozbít a ani vám to hlava nepobere, jak a proč se to stalo.

Abych pak někdy mohla odletět do Číny, budu si muset zažádat o turistické vízum. Už jsem tak skoro provedla, připravila si potřebné dokumenty, byla jsem na vízovém centru,… ale bylo by divné, kdyby mi něco tento rok vyšlo bez komplikací 😀 Už jsem to nestihla 🙂

S Rosťou z https://flyrosta.com jsme natočili opět podcast / video, bude to takové obecné povídání o létání a životě v Číně, tak určitě sledujte jeho stránky i na FB, ať vám to neunikne a můžete si tak zkrátit dlouhou chvilku!

Než nás zavřeli doma, stihla jsem se alespoň sejít s Káťou v Praze, bylo to fajn a zvláštní, vidět se v Čechách. Momentálně jsou holky na neplaceném volnu, také to nemají zrovna jednoduché… Byt máme zaplacený v Pekingu do května, pak si to asi budeme muset prodloužit, máme tam obě spoustu věcí… Já kdybych věděla, jak se to celé otočí, tak si vše včetně Dobbyho samozřejmě odvezu domů co nejdříve, ale… Kdyby nebylo kdyby… 🙂

Nyní trávím dny doma převážně s knížkou a u seriálů 😀  A v dalších dnech budu pomáhat jako dobrovolník pro Spolu proti samotě / FB, ráda pomohu s nakupováním a dovozem nákupů pro seniory. V těchto dnech to někteří opravdu nemají snadné…

 

♥️ Držte se, těším se, až to všechno přejde a my se budeme moci nadechnout čerstvého vzduchu bez roušky! ♥️

Všechno bude zase dobrý…