Jeden kratší… fakt :)
Zatím jsem neměla v plánu psát článek, ale pak by toho zase bylo až příliš, o čem bych chtěla psát, tak si to krátce shrneme už dnes navíc jsem přemýšlela, že jsem za tuhle práci fakt ráda, neměla bych jinak takové příležitosti a zážitky, no, zkrátka, myslím, že jsem se rozhodla dobře, odletět bez znalosti jediného čínského slovíčka do tohohle blázince
Tak jsem se tedy zase podívala do Paříže, letěla jsem s kolegou Johnym a vlastně poprvé jsem pobyt strávila i s někým jiným, než sama se sebou 🙂 v Paříži má totiž kamaráda, kterého zná z letiště (pracoval pro cateringovou společnost), tak nás vzal do obchoďáku, na pivo, zámek Champs-sur-Marne a do vietnamské restaurace. Do centra mě to nelákalo, znám to tam už dobře ☺
Let zpět do Číny byl velmi speciální – měli jsme na letu inspektora ze společnosti Skytrax, která hodnotí letecké společnosti a letiště, takže si asi dovedete představit, jak moc důležitý let to byl…no, až moc :))ale myslím, že vše proběhlo na jedničku! Já jsem nic nezvorala, takže fajn!
Poté jsme se v Pekingu potkaly s holkama, než jsme se zase rozletěly na všechny světové strany… tak jsme zašly na Korejské barbecue, vyzkoušet něco nového. No, docela to šlo, jen Maria se nacpala tak moc, že poté doma zvracela ehm, jo, je u nás veselo…
A jelikož mě na dispečinku mají rádi, dali mi opět dlouhý pobyt v Bostonu s odletem ze Šanghaje,… takže jo, viděla jsem se s Aleksem, doletěl za mnou z Toronta. Bylo to super, nic víc nemusím dodat,… ovšem víme, jaká je situace, takhle to zkrátka nemůže fungovat, tak uvidíme, co bude či nebude dál
Po Bostonu jsem měla dva krátké ranní místní lety, protože nás pak čekal re-training na B737 (na kterém nelétáme ) a na A330. A jak jinak, nakonec nám to vyšlo ve stejný termín s Mariou a Laurou… nás zkrátka nerozdělí, hehe! Takže jsme měly dva dny volno před re-trainingem společně, musely jsme využít příležitosti a vyrazily jsme do hospody, vzaly jsme s sebou i Roberta, který ten večer doletěl z Chicaga a bylo to fajn 🙂 další den jen Japonská restaurace s Laurou a pak – směr Haikou!
V Haikou bylo cca 27°C, oproti Pekingu tedy docela rozdíl. Každý večer jsme si daly sushi z naší oblíbené running sushi restaurace a poté jako dezert qingbuliang (tradiční dezert Hainan ostrova). A ne, nelezlo nám to krkem, ba naopak!
Ale kromě toho jsme museli zvládnout teoretické testy z A330 a zdravovědu, poté praktické zkoušky z hašení, nouzové přistání na vodu / raft, evakuace na simulátoru. Zase taková sranda to nebyla, ale máme to úspěšně za sebou, uf! Jak moc mi (ne)chyběly ty červené overaly, ach!
Ještě, že nás to čeká až zase za rok… Z Haikou se nám moc nechtělo, v Pekingu bylo po přistání pouze 7°C, takže jsme chtěly hnedka letět zpět.
A po retrainingu jsme měly opět dva volné dny společně – jako vždy se toho musí využít! První den tedy na pivo a nějaké to dobré jídlo, druhý den jen s Laurou do restaurace v německém stylu na vepřové koleno a koupit si donuty 🙂 Maria se k nám nepřipojila, v noci odletěla do Manchesteru, tak chtěla spát.
Jinak tu máme pondělí, dnes jsem vstávala ve 4:15hod ráno a letěla Guiyang, zítra si o hoďku přispím a dám si Kunming dostala jsem dva místní lety, mezinárodní se mi do plánku nevešel – ve čtvrtek 19.10. letím jako cestující do Chongqingu a odtamtud v pátek směr… NEW YORK! Otevíráme novou linku a já opět dostala inaugurační let zpátky v Pekingu budu asi až 29.10., protože tam máme plno aktivit asi i v nových uniformách a speciálním slavnostním qipau (tradiční čínské šaty), takže doufám, že mi tam zbyde alespoň jeden volný den si projít něco málo z New Yorku A měla bych se tam potkat s českou kolegyní Káťou, která tam doletí o něco později, takže taky fajn, Češky ve světě