A jsme v novém roce…. zase!

Prosinec jsem měla, musím říct, docela pohodový. Doletěla jsem z Londýna, prospala jsem celý den v Los Angeles, přežila pár dní v Las Vegas, zaletěla jsem si domů, na druhý vánoční svátek protáhla křidýlka na místním letu a pak jsem měla opět Vídeň, o kterou jsem si zažádala – ano, domů, na 5 dní!

Začátkem měsíce jsme s Laurou vyrazily opět do nové české restaurace, která je fakt super! Tak tu máme již tedy dvě české restaurace v Pekingu. Jedna je „Vltava“ a další, nové otevřená, je „Prague Restaurant“. Tu novou máme radši, protože výběr jídel je mnohem lepší, chuť také a ceny také! Tentokrát jsem si dala tatarák a byla jsem spokojena. Laura si pochutnala na svíčkové ♥

Bohužel mi poté dali Los Angeles, let, který nerada vidím ve svém plánku. Pokaždé mě totálně rozbije jetlag! A měla jsem tam vždy pouze jeden den, takže jsem se dobře prospala a mohla jsem zase letět zpět.

Las Vegas

Já tyto destinace fakt nemusím. Lety jsou to celkem náročné, časový rozdíl nezvládám a zkrátka mi tato místa nějak nesedí. Necítím se tam příjemně. 😀 Každá letucha má destinace, které prostě nechce létat. Ale v Las Vegas jsem měla 3 dny. Což jsem ale zjistila až během druhého dne! Zkrátka jsem si to nějak nebyla schopna spočítat. Původně jsem si chtěla naplánovat nějaký výlet, ale nakonec jsem to vzdala. Měla jsem náladu pod psa, protože jsem zjistila, že mi nevyjde let do Vídně přes Vánoce. Spíš jsem se tak prošla kolem, nakoupila nějaké ty vánoční dárky a odpočívala jsem. Navíc vůbec mi nepřišlo, že budou za několik dní Vánoce. Ta výzdoba mi k tomu místu nějak nesedla.

Po tomto letu jsem měla opět pár dní v Pekingu a trochu mi hráblo. Já totiž ráda stěhuji nábytek a dělám menší změny, tak jsem se rozhodla přestěhovat trochu náš obývák / jídelnu. Sedačka, televize, stolek, jídelní stůl, věšák, piano, všechno jsem to proházela 😀 Já když si totiž vezmu něco do hlavy, tak to musí být hnedka. Ale myslím, že změna se povedla, byt se mi teď zdá prostornější a trochu vzdušnější. Dobby mi samozřejmě se stěhováním asistoval… Jinak mám ráda své volné dny v Pekingu. I když třeba holky někde letí, tak já si udělám doma fajn pohodu a relax ☺ A ano, Lush je moje závislost ♥

Jelikož mi nevyšel let do Vídně na Vánoce, dali mi Vídeň alespoň 20. prosince, bohužel ten krátký pobyt. Tak jsem si domů skočila alespoň na otočku, dovezla jsem nějaké dárečky, odvezla si cukroví a frčela jsem 22.prosince zpět. Do Vídně zrovna doletěla Káťa, tak jsme se ráno potkaly na hotelu, než jsem jela na letiště.

Štědrý den v Pekingu

Měla jsem tedy volno na Vánoce, což bylo fajn. Bohužel Laura byla doma v Rumunsku, protože měla dovolenou, Káťa také doma, tak jsem na Štědrý den byla sama. Ale vlastně ne tak docela! Měla jsem tu chlupatého kámoše a také jsem si několikrát volala s Aleksem, tak mi nebylo smutno. Udělala jsem si bramborový salát, lososa, koukala jsem na pohádky, cpala jsem se cukrovím, prostě jsem si to užila po svém. A Maria doletěla 25. prosince, tak jsem si udělaly vánoční večeři následující den. Na druhý svátek jsem dostala místní let, ale až v 18h večer a let, který je na pohodu, takže jsem to přežila a hurá zase domů do tepla 🙂

Konec roku doma

A huráááá, máme tu 29. prosince a zase se letělo domů! Lety do Vídně jsou moje oblíbené. Je to nová linka, takže většinou jen pár cestujících, dlouhý pobyt doma, ach. Hned první den večer jsme vyrazili na rodinnou slavnostní večeři, protože rodiče měli výročí 40 let od svatby! Poslední dny roku jsem si tedy užila doma, s kočičáky a rodinou, v klídku. Na Silvestra jsme si párkrát volali s Aleksem, ten měl ale Nový rok až o 6hodin později, takže proběhl hovor i o šesté ranní 🙂 Jo, neustále se orientovat v čase, to je občas peklo 😀 Na Nový rok rodinný oběd a 2. ledna byl čas vyrazit zpět do Vídně, protože další den ráno byl odjezd z hotelu na letiště. Na tomto letu jsem měla i fajn posádku, tak to byl celkově takový fajn let.

Problémy s kocourem

Po letu jsem se konečně potkala s Káťou a poté i s Laurou, která s sebou do Pekingu dovezla svou mamku na návštěvu. Vyrazily jsme na korejské barbecue, do toho jsme řešily kocoura. Ten náš puberťák Dobby začal dělat problémy. Je mu 9 měsíců, takže víte, co mám asi na mysli za problémy! Začalo to tím, že mi koncem prosince označkoval můj kufr, ze kterého to do dnešního dne cítím, i když jsem se to snažila vydrhnout a přebít ten jeho „smrádek“ různými parfémy! Asi totiž cítil z mého kufru naše kocoury, co máme doma…?

Pak také začal mňoukat jak vyšinutý, sedět u dveří. V našem patře asi bydlí kočka, se kterou by se rád seznámil! Ale kdepak. Byli jsme u veterináře, který nám ale řekl, že by měl před kastrací projít nějakým očkováním. OK, takže místo kastrace proběhla jen injekce. Je to ale na několikrát a ke kastraci by tak mělo dojít až ke konci února. Ani náhodou! Během posledních dní je to už fakt k nevydržení. Navíc včera mi označkoval mou kabelku. A ty jeho hlasité projevy jsou k zbláznění. Zkusíme k veterináři zajet co nejdříve a proces kastrace urychlit.

3 dny plné otravy jídlem v Los Angeles

6. ledna jsem letěla jako cestující do Changsha. Další den odtamtud do Los Angeles. Večer před letem jsem si objednala tuňákový sendvič se Subway, abych něco snědla, než poletím. Jela jsem busem z hotelu na bázi a začlo mi být tak nějak divně. I po vzletu, myslela jsem ale, že to je tlakem. Později mi to došlo, když jsem zvracela poprvé. Co jsem to jedla, proč je mi tak hrozně?

Let do LA byl super náročný, obě business class kabiny skoro plné. Celý let jsem nic nesnědla, hned by to letělo. Před druhým servisem jsem zvracela po druhé, tentokrát nejbližší toalety byly obsazené, takže do odpadkového „koše“ v galley, Ale ok, servis jsem přežila, vedoucí jsem si řekla o nějaké prášky, ale jakmile jsem je polkla, nastalo třetí kolo. Pfuuu! Navíc kolegyně v business class a vedoucí byly na pěst. Vidí, že mi je fakt blbě a posílá mě ještě do kabiny? Co kdybych pozvracela někoho z cestujících? 😀

Pobyt v Los Angeles jsem strávila v hotelovém pokoji, nevolnost a průjem, parádní kámoši. Vzala jsem si na pokoj jen nějaké ovoce a co nejvíce spala. Pak jsem zkusila normální jídlo, polévku, ale bohužel, zase to přineslo problémy. Z hotelu jsem vystrčila nos jen na 30minut, kdy jsem si zajela do lékárny pro nějaké tablety. Na letu zpět už mi bylo lépe, něco jsem snědla a zůstalo to ve mně. Hurá! Všecko se mi vrátilo do normálu a já jsem ráda, že mi žaludek po několika dnech funguje tak, jak má. Ono to není příjemná věc, když jste doma, ale v letadle, když musíte fungovat… peklo. Snad se to již nebude opakovat!

Tak mám volno v Pekingu s tímhle zlobivcem, zítra letím do Chicaga. Snažila jsem si let vyměnit, ale marně. Radši bych Toronto!  Ale naštěstí jsme s Aleksem v pohodě, prostě to zvládneme! ♥ on je ten, který se mě snaží povzbudit, když je mi na nic, protože se mi nedaří dostat let do Toronta, nebo někam poblíž…Mějte všichni fajn dny! Snad se zase brzy ozvu ☺